Recenze Jana Šprincla uveřejněná 14. února na Aktuálně.cz Recenze - Baladické obrazy Boženy Němcové nejsou v inscenaci Slováckého divadla folklórním koloritem o těžkém životě silných žen, ale hledají smysl bytí. Žen i Československa. Divá Bára, čtvrtá spolupráce režiséra J. A. Pitínského se souborem v Uherském Hradišti, se opírá o zdramatizované texty Boženy Němcové, vyprávění o Viktorce a povídky Karla a Divá Bára. Stejně jako při předchozích zdejších Pitínského režiích, z nichž se největšího ohlasu dostalo Lišce Bystroušce, vznikla inscenace pro české divadlo výjimečná.

Baladický příběh z Valašska vychází z hluboké znalosti lidí, kteří zde žijí. Hraje se o obyčejných věcech každodenního života, řeší se konflikty, které nám mohou připadat žabomyší, ale pro ně jsou důležité. Syrový reál je vědomě kombinován se znakem a básnickými obrazy. Do dvou dnů jsou nahuštěny události, na kterých si uvědomujeme koloběh života se všemi radostmi a strastmi, se smrtí. Hraje se o tom, co je doma, ale také o hledání sama sebe, svého místa v životě, o pospolitosti a kořenech, o tvrdé realitě současné valašské dědiny, o jejím syrovém životě, ale i o tom, že se zde promítají věci, o kterých se jakoby nemluví, ale dobře se o nich ví. Hru Martina Františka Doma hraje Divadelní soubor Jana Honsy Karolinka.

Na březen připravují uherskohradišťští divadelníci dvě novinky. Kromě Havlova Vyrozumění (premiéru bude mít poslední březnový den) se tým herců pustil do hry o slavném prokletém básníkovi. Světová premiéra se připravuje na 17. března.