Slovácké divadlo uvede v květnu celkem 39 představení včetně 4 zájezdů a tento měsíc se tak zařadí mezi ty rekordní v historii divadla. Jak náročné je takový hrací plán „poskládat“?

Náročnost sestavení hracího měsíčního plánu nezávisí na počtu nasazených představení. Pro mě není rozdíl, zda plánuji v určitém měsíci například 28 představení a v jiném zase 39. Počet představení se odvíjí od toho, zda je v daném měsíci premiéra, kdy máme omezené možnosti kvůli zkoušení nové inscenace. V měsíci květnu zpravidla premiéra nebývá, proto máme k dispozici více hracích dnů. A když lze proti sobě nasadit i dvě inscenace, můžeme odehrát až 39 představení.

S jakým předstihem hrací plán vzniká a co všechno musíš brát při jeho tvorbě v úvahu?

Hrací plán vzniká průběžně na rok a půl dopředu. Při jeho tvorbě využiji všechny informace, které v danou chvíli mám. Každé představení má svůj důvod, proč je zrovna v určitý den nasazeno. Snažím se najít rovnováhu mezi naší nabídkou a diváckou poptávkou. Je potřeba skloubit rovnoměrné nasazení předplatitelských skupin, dopolední představení pro školy, zájezdy, představení na volnou kasu, festivaly, externí spolupracovníky, hostující soubory, pronájmy, každodenní zkoušky jedné nebo dvou inscenací, technické možnosti, všechny školní prázdniny, státní svátky, různé významné akce divadla, poptávku marketingového oddělení a PR a samozřejmě dny odpočinku. Občas se mi zdá, že měsíc má nedostatek dnů.

Tvoje funkce v divadle je tajemnice uměleckého provozu. Co všechno vlastně tvoje práce obnáší?

Kromě zmíněné tvorby hracích plánů mám na starosti veškeré organizační záležitosti týkající se uměleckého souboru. Například připravuji rozpisy zkoušení, týdenní a denní plány, mám organizačně na starosti externí spolupracovníky, jako jsou režiséři, scénografové, choreografové, hudební skladatelé, herci, štychaři, portaři. Také připravuji podklady pro mzdy uměleckého souboru a zajišťuji vše potřebné, co souvisí uměleckým provozem. Řekla bych, že jsem taková spojka mezi uměleckými pracovníky a vedením divadla.

Momentálně celé divadlo zaměstnává příprava jednoho z nejnáročnějších projektů v historii, muzikálu Chicago. Jak se náročnost projektu dotýká tebe a vyžaduje plánování tohoto kusu něco speciálního?

Souhlasím, že Chicago patří k nejnáročnějším projektům Slováckého divadla. Diváci uvidí spoustu nových tváří v rolích vězeňkyň. Tyto slečny se zúčastnily konkurzu, který proběhl již v lednu. V tu dobu jsem pro ně musela mít připravený rozpis zkoušek a také rozpis představení do konce roku. K vězeňkyním přibyli také hudebníci, kteří budou hrát naživo. Musela jsem být s velkým předstihem připravená, abychom všechny tyto potřebné lidi měli včas zajištěné a mohlo se začít zkoušet.

Letošní sezóna se nese v duchu sloganu „Přijďte na kus!“ Prozraď, jaký kus letos nejvíc zaujal tebe a proč?

Mě zaujaly zatím všechny kusy. Dva úplně nazí muži mě pobavili. Kosmické jaro dovolí člověku nahlédnout do hlubin duše, aby zjistil, kde jsou hranice našeho vnímání, Les byl pro mě hodně emotivní a Kocourkov-Brod taktéž. Teď se už těším na Chicago a Přelet nad kukaččím hnízdem. Teprve pak z šesti kusů bude celek.

Blanka Šmejdovcová