Úča oslavila pětaosmdesátiny a do důchodu se nechystá

Mohlo by se zdát, že je řeč o zasloužilé a neúnavné pedagožce, která se stále věnuje své profesi. Ovšem chyba lávky! Úspěšná inscenace Slováckého divadla Úča musí pryč!kterou se souborem nastudoval Michal Zetel, oslavila minulý týden "pětaosmdesátiny" a do důchodu se určitě nechystá! Protagonisté komedie prozradili, jak "snáší" fakt, že oblíbený kus má za sebou už 85 repríz, jichž dosáhl ani ne po roce a půl uvádění, a co by inscenaci do dalších repríz a let popřáli.

Irena Vacková: Popravdě řečeno, o úspěchu a vysokém počtu repríz jsem nepochybovala od samého začátku, hra je velmi současná a Michal Zetel měl vynikající nápad zasadit tuto hru do nejautentičtějšího prostředí, jaké je možné – do školní třídy. Setkávání se s kolegy a diváky mě stále baví, hraji Úču moc ráda, takže jí přeji do dalších let hodně dobré kondice a diváky trpělivě čekající na lístky!

Josef Kubáník: Rád bych nám všem popřál, aby nám vydržela ta radost, se kterou jdeme do každé reprízy, to potěšení, že jsme spolu, vtípky před každým představením, společné kávičky a pořád plné hlediště diváků.

Tereza Novotná: Přeju té naší komedii, aby se těch dalších repríz a let dožila ve zdraví a dobré náladě.

Jitka Hlaváčová: Beru to jako velmi dobrou průpravu na rodičovské schůzky, které mě čekají za 4 roky, až Mikulášek bude chodit do školy. Přeji si, aby inscenace byla stále na repertoáru Slováckého divadla, a překonala tak dosud nejúspěšnější inscenaci Rychlé šípy. Je to velká výzva!!!

(blš)