Michaela Hořejší

Půjdete-li v těchto dnech kolem Slováckého divadla v době, kdy se zkouší, uslyšíte možná podivné zvuky. Pochopíte, až se k vám dostane informace, že v divadle se zkouší Těsnohlídkova hanácká klasika Liška Bystrouška. Kdo viděl některé - nejspíše asi operní - její zpracování na divadle, ví, že výtvarná složka hraje v tomto díle velmi podstatnou úlohu. My vám teď kraťučkým povídáním o tom, jak bude ta slovácká Bystrouška vypadat, poodhalíme roušku divadelního tajemství. Neprozradíme mnoho, jen tolik, abychom vás trochu nakazili, abychom "zasekli drápek". Co vám ale prozradíme s radostí, je jméno autorky, která pro nás scénu i kostýmy k Lišce Bystroušce navrhla. Je jí mladičká výtvarnice, pražská rodačka Michaela Hořejší. V letošním roce absolvovala scénografii na brněnské JAMU, kde studovala v ateliéru doc. Jána Zavarského a doc. Jany Prekové. Navzdory svému mládí už má za sebou řádku významných, nejen divadelních děl: Soyfer: Vineta, rež. L. Kavín (Theater Brett, Vídeň); E. Glazura: Valašské remazury, rež. S. Lavrík (Městské divadlo Zlín); Moliére: Don Juan, rež. K. Horvát (Městské divadlo Zlín); B. Strauss: Ithaka, rež. M. Čičvák (Národní divadlo Brno); B. M. Koltés: Roberto Zucco, rež. R. Polák (Štátne divadlo Košice); T. Wertenbakerová: Pod Jižním křížem, rež. K. Iváková (Divadlo Rokoko, Praha); je též autorkou kostýmů k nejnovějšího filmu Juraje Jakubiska Post Coitum.

Kolikátá je to tvoje spolupráce s režisérem J. A. Pitínským a jak probíhá?
Je to moje první spolupráce s J. A. Pitínským a probíhá kromobyčejně zajímavě...

Děláš scénu i kostýmy, jaké bude tvoje pojetí Lišky Bystroušky? Na co se mohou diváci těšit? Uvidíme zvířátka v kožešinách nebo spíš lidi ve zvířecí podobě?
Zvířátka v kožešinách bude asi to jediné, co diváci neuvidí - jinak si přijdou na své milovníci lesnických uniforem, šatů slohu biedermayer, minimalistické černé módy...

S tím souvisí Pitínského výklad Bystroušky, který lokalizuje děj kamsi do Rakouska-Uherska. Co je pro tebe v příběhu - scénáři nejdůležitější?
Nejdůležitější byl pro mě Bystrouščin revoluční projev, dále pak nemírný vztek zvěře, lidí.

Kde jsi hledala inspiraci, oslovil tě Janáček a jeho opera nebo libreto?
Velkou inspirací nám byl František Ferdinand d´Este, velmi brutální lovec puntičkářského řádu... Operu jsem poslechla - hudba vždy něco nového přinese.

Naše inscenace bude ryze činoherní a výrazně pohybová. S tím musí jistě počítat scéna a kostýmy. Jak?
Lesní zvířata mají kostýmy, které poskytují maximální svobodu pohybu a snad i duše... Jevištní podlaha bude velmi hladká - jak stvořená pro tanec...

Spolupráce se Slováckým divadlem je sice na začátku, ale můžu se tě zeptat, jak se ti v našem divadle líbí?
Vaše divadlo je plné velice milých a šikovných lidí. Cítím se u vás jako člen skvělého týmu, který má ambici vytvořit něco výjimečného. Vaše divadlo je jedno z těch, do kterých se člověk rád vrací...

A která zvířátka ty miluješ nejvíce?
Zvířata mému srdci blízká, nejbližší jsou pes, pásovec, zakrslý králík a tapír.

Za rozhovor děkuje Iva Šulajová.

(Převzato ze Zpravodaje Uherského Hradiště - Říjen 2004)