Vladimír Doskočil

Vladimír Doskočil je dostatečně známou a velmi oblíbenou "tváří SD". Má za sebou celou řádku nádherných rolí: Tulák v Čapkově hře Ze života hmyzu, Phil Hogan v Měsíci pro smolaře, Tovje v Gorinově Šumaři na svatbě, Derbak v Nikolovi Šuhajovi, Dědeček v Saturninovi nebo hotař Jura Klásek a další postavy v oblíbeném "Slovácku". V poslední sezóně vytvořil také několik vskutku skvostných postav - Matěje Štětivce v komedii Na tý louce zelený, Fjodora Karamazova v Pitínského Bratrech Karamazových, oceněných kritikou i diváky, a doktora Dorna v Rackovi. Za první jmenovanou roli - hajného Štětivce - získal v únoru 2003 v Pardubicích na Grand festivalu smíchu prestižní ocenění.

Co mám radši? Komedii nebo tragédii?
Nejraději mám role, které mají oba tyto aspekty nebo, chceš-li, žánry. Život nám přináší radost i smutek, smích i pláč. Je dobré někdy člověku, v tomto případě divákovi, tuto skutečnost připomenout. Aby se v tom někdy necítil sám, když ho něco bolí nebo bolelo, a aby věděl, že přijde i radost a smích, a i o to je třeba se podělit. Zkrátka mám rád diváka a chtěl bych mu na jevišti předestřít tento obraz života. Tak takovým rolím dávám přednost.

Má vysněná role:
Mám ji, ale neřeknu. Na naše dramaturgy se musí pomaloučku.

S kým bych si chtěl zahrát? A proč?
Určitě s František Smolíkem, kdyby to ještě šlo. Jeho herecký výkon ve filmu Vyšší princip mě velice oslovil.

Co je pro mne na životě u divadla nejzajímavější?
Divadlo jako takové je instituce, řekněme organizace, v něčem jako každá jiná, v něčem velmi specifická. Žijí tu lidé se svými starostmi i radostmi, lidé dobří a někdy i zlí, ale především lidé, kteří mají rádi divadlo (až na výjimky). Ta láska k divadlu nás spojuje, a někdy i rozděluje. Herec chce především HRÁT a to je někdy složité. Herec si svoji roli nevybírá. V tom je velmi nesvobodný umělec a v tom je jeho život někdy velmi složitý. Ale hlavně zdraví... A nejvíc mě na divadle přitahuje jeviště: světla ramp, opona a především divák.

Kdybych se teď mohl znovu rozhodnout o své profesi, měnil bych?
Neměnil. Byl to můj sen.

Moje nejmilejší místo mimo divadlo:
Příroda je pro mne nadevše, ctím ji a raduji se z ní. Žiji teď na chatě v Buchlovských horách. Už z toho vyplývá, jak k ní mám blízko. Procházky lesem jsou přímo balzámem na duši. A jak se tam učí role! O tom by mohla mluvit moje fenka Ajda a všechny stromy kolem.