Monika Horká

Přezdívka:
Pro hodně kamarádů Moňas, doma se situace neustále mění (většinou Pažout nebo Glum, což považuji za navýsost neopodstatněné).

Narozena:
     Jsem v letech, kdy tento dotaz přeslýchám a mumlám si něco o tom, že věk je duševní stav.

Co mě baví na divadle?
     Možnost mít víc životů a prázdniny.

Nejoblíbenější role:
     Ta životní. (Snažím se, aby to v očích mých blízkých nebyla čurda.) A taky - manžel mi nestíhá škrtat repliky. Doufám, že to moc nezmastím a nebudu jednou přeobsazena.

Co mám radši? Zkoušení, nebo samotné hraní? A proč?
     Zkoušení. Malovat obraz je zábavnější než mít pak vernisáž, ačkoliv bez ní je to malování marnost.

Oblíbený divadelní brept:
     Brepty jsou zábavné až po představení na klubu. V okamžiku vzniku každého postiženého lituji. Většinou se člověk lekne a chvíli trvá, než to překoná.

S kým bych si chtěla zahrát a proč?
     S B. Rössnerem. Mám slabost na ošklivé muže.

Největší divadelní trapas:
     Při veřejné generálce Hildegardy jsem při společném tanci na forbíně šlápla do tmy směr vpřed a zřítila se před plným sálem pod křesla v 1. řadě. Chvíli jsem se tam válela jako svině v bukvicích a odhadovala, jestli mám vyskočit zpátky. Pak jsem se zpod křesel vynořila a před užaslými diváky značně pochroumaná "odtančila" dveřmi do foyer. Zvláštní, že mi to přišlo jako velká švanda. Že to byl trapas mi došlo až po pár týdnech.

Největší zlozvyk:
     Používám nehty jako pracovní nástroj. (Na manikúru by se mi vyplatilo předplatné.)

Co mě děsí?
     Válka a namistrovaní blbci.

Co nikdy neodmítnu?
     1. cenu ve Sportce. Žel Bohu, takového gesta se asi nikdy nedočkám. (Ale sázím 1 sloupeček, kdyby mě Pánbůh chtěl učinit bohatou, aby to nemusel dávat za dveře a měl šanci ten zázrak zaretušovat.)

Co bych ráda vzkázala návštěvníkům našich www stránek?
     Nic. Oni všechno vědí.