„Monika Kalinová, Slovácké divadlo, prosím,“ slýchávali diváci ve chvíli, kdy vytočili číslo pokladny a objednávali vstupenky či předplatné na příští rok. Monika před několika týdny z programového oddělení odešla, aby se mohla připravit na narození dcery. Ta na svět přišla ve čtvrtek 9. prosince.

„Ve Slováckém divadle je přátelská atmosféra a když můžeme, děláme si radost,“ ozývá se často od uherskohradišťských herců. Důkazem, že si ve spěchu a mezi jednotlivými představeními umějí udělat čas, byl speciální večírek z minulé středy. Mikuláš na něm rozdával „mokrá potěšení“.

Rád dráždím pražské písničkálové produkce, většinou s playbackovou výpomocí ve sborech, inscenací Cikáni jdou do nebe Radka Balaše v Divadle Bez zábradlí. U Vltavy bychom stejně kvalitní muzikály spočítali na prstech jedné ruky. Když pominu nedostižné brněnské Městské divadlo, myslel jsem si, že Cikány Jevgenije Dogy a Emila Lotjanu lépe než u Heřmánkových nastudovat už možné není. Rád hlásím omyl.

Recenzi J. P. Kříže zveřejnil 19. 11. deník Právo.

Pohádková komedie Dalskabáty hříšná ves, horor 39 stupňů, komedie miláčka publika Roberta Bellana Hráči – to jsou jen některé tituly, které divadelníci slovácké scény nabízejí v předplatném na rok 2011. Slíbili jsme, že budeme hlídat, jestli celkový počet předplatitelů zdolá magických osm tisíc. Jak to tedy vypadá měsíc před uzávěrkou?

Slovácké divadlo připravilo na další sezonu šest nových her. Týdeník Sedmička se zeptal přímo herců, v které z nich by chtěli hrát. Konverzační komedie, horor nebo drama plné vášní? I když si role nemůžou vybrat, netají se tím, že některé tituly jsou jim bližší.

Text Pavla Portla uveřejnila Sedmička v listopadu 2010.