Vrcholné drama španělského básníka a dramatika Federika Garcíy Lorky je v pořadí třetí autorovou hrou v režii Igora Stránského, jenž v předchozích sezónách inscenoval už dvě neméně významné (Krvavá svatba - 1992, Pláňka/Yerma – 2002). „Lorca je můj nejmilejší autor a vždycky jsem věřil, že po Krvavé svatbě a Yermě nastuduji i Bernardu Albu. Na této hře mě nesmírně vzrušuje základní myšlenka: zakažte ženě být ženou a zakažte člověku být člověkem…., “ říká režisér.
Děj hry se otevírá v momentě, kdy zemřel jediný muž v rodině – otec pěti dcer zralých na vdávání. Místo svatebních zvonů je ale čeká osm let smutku. Pouze nejstarší dcery, která byla otcova nevlastní, se však neústupné omezení netýká, bude se vdávat, a to za největšího krasavce ze vsi. Touží po něm ale všechny ostatní. Matka – Bernarda Alba - své dcery neústupně hlídá, svůj dům promění ve vězení a sebe v panovačnou tyranku, která nedbá o pravé city svých dcer ani své vlastní a vše podřizuje falešné morálce vesnice. Kam až bude ochotná zajít? „Ve hře je ukryto jedno významné memento: při stupňované degradaci jednoho člověka druhým, jedné skupiny druhou, může vše explodovat něčím nečekaným, nevypočitatelným a nepředstavitelným; je ošidné a zkázonosné zahrávat si s důstojností lidské bytosti, s její svobodou a loajalitou, s její pokorou a trpělivostí, s nejpřirozenějšími touhami a potřebami, které dělají člověka člověkem. To je srozumitelné a aktuální v každé společnosti na světě, nesvobodné i svobodné. Proto Lorkovo drama nemůže zestárnout,“ řekl o hlavním poselství hry překladatel Antonín Přidal.
Federico García Lorca patří k nejpřekládanějším španělským autorům a jeho Bernarda Alba, dokončená jen necelý měsíc před autorovým tragickým úmrtím v létě roku 1936, se stejně jako další dvě vrcholná Lorkova dramata – Krvavá svatba a Yerma - hraje po celém světě stále znovu a znovu. Ve Slováckém divadle ji diváci měli možnost vidět zatím pouze jednou, a to v roce 1986 v režii Jaromíra Pleskota a výpravě Oldřicha Šimáčka. Titulní roli tehdy ztvárnila Milada Kuncová.
V současné inscenaci uvidíte ve výpravě Evy Jiřikovské, s hudbou Martina Štědroně a choreografií Hany Košíkové Jaroslavu Tihelkovou v titulní roli Bernardy Alby, Irenu Vackovu a Moniku Horkou v rolích Bernardiných služebných, hostující Evu Matalovou jako Bernardinu matku Marii Josefu a Alžbětu Kynclovou, Kláru Vojtkovou, Andreu Nakládalovou, Pavlínu Hejcmanovou a Jitku Joskovou v pětici Bernardiných dcer.
„Dokonalá herecká souhra. Od mimických detailů, póz, charakteristik mezi slovy, až po dialogy plné zámlk, vyhrávání vztahů mezi replikami. Velebnost pokory, výbušně strojený poklid, později exprese extatické nenávisti. Bravo! (…) Všemu vévodí Bernarda Jaroslavy Tihelkové. Přísná, neústupná, vlastní život bez muže zatracující, a dcery v pokrytectví víry do zhouby vedoucí. S ostatními osmnáct žen a dívek na jevišti. Nevídané. Jedinečné. Neopakovatelné. Krásné.“, napsal o inscenaci Igora Stránského recenzent Jiří P. Kříž.
-iš-
