Tomáš Garrigue Masaryk. Prezident osvoboditel. Profesor filozofie. Obránce pravdy. Tatíček. Zrádce a vyvrhel. Terč zlovolných vtipů. A taky objekt mnoha slovníkových hesel.

Na úvod se sluší napsat, že se narodil v Hodoníně jako syn panského kočího, ale rodina často měnila místo pobytu a mladý Masaryk vyrůstal v hned několika vesnicích Moravského Slovácka. Celý jeho následný život byl naplněn usilovnou prací. Vynikající profesor a myslitel vstoupil ve zralém věku do politiky a téměř jako stařec odešel do exilu, aby pro český a slovenský národ vybojoval
svobodu.

Masarykův život byl neskutečnou jízdou, v níž vidíme mnoho slavných momentů, ale taky několik pádů (třeba když mu pod koně vběhlo dítě a Masaryk ho na poslední chvíli strhl, přičemž oba, kůň i prezident, spadli do příkopu). Je mnoho důvodů, proč jeho život obdivovat nebo se o něj zajímat.

Neméně zajímavou jízdou plnou nečekaných zvratů byl i Masarykův život po životě. Některých ztvárnění – bust, soch a pomníků – se ještě dočkal. Další přibyly po jeho smrti. Za války však musely být skryty, jinak byly zničeny. Hned po osvobození však byly opět slavně vztyčeny, aby po únoru 1948 putovaly opět do sběru, v lepším případě do skrýše. Znovu se pak vynořily z nejrůznějších
úkrytů až po roce 1989. A trvalo ještě dalších zhruba deset let, než se Masaryk dočkal své sochy v Praze. Muzikál mu zatím nezkomponovali nikde. A přitom jiný slavný Otec zakladatel – Alexander Hamilton, jeden ze zakladatelů Spojených států amerických – už svůj hudební opus má. Slovácké divadlo se tyto pořádky rozhodlo změnit oslovením tvůrčího tandemu Dodo Gombár a Róbert
Mankovecký, kteří před časem vytvořili na Slovensku jedinečné a oceňované autorské projekty Štúrovci nebo Národný cintorín, které byly založené na skutečných historických reáliích a které se staly kultovními.