ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2371933-uca-musi-pryc-do-skolni-tridy-se-nastehovali-herci-slovackeho-divadla
RECENZE: Úča musí pryč! Taškařice ze škamen
Z hradišťské školy UNESCO úča odchází
Jiří P. Kříž
Jako by rodák z jihoněmeckého Heilbronnu Lutz Hübner, jehož hra Úča musí pryč! měla premiéru v roce 2010 v Drážďanech, napsal ten kousek na poměry v Česku. Po Praze a Českých Budějovicích ji nastudoval Zetel v alternativním prostoru základní školy UNESCO v Uherském Hradišti pod hlavičkou Slováckého divadla.
Překlad Michala Kotrouše se osvědčil i na jihovýchodě Moravy, umístění inscenace do školní třídy už méně. Není nic složitého posadit žáky nebo v případě Úči jejich rodiče do lavic na jevišti. Alternativnost se ale tentokrát Moravským Slovákům podařila jen tak napůl. K většině diváků sedí aktéři zády, takže plně vychutnat si mohou jen učitelku Sabinu Milerovou Ireny Vackové. Rodičovský sbor jen pokud stojí u tabule a prohledává tašku nešťastné pedagožky.
Vztahy naruby
Jinak se ale dějí věci. Zástupci rodičů se rozhodnou demoGraticky vykázat ze školy třídní učitelku žáků páté třidy, protože prospěch jejich ratolestí se ve chvíli, kdy budou podávat přihlášky na víceletá gymnázia, nepřehlédnutelně zhoršil. A za to může samozřejmě ta úča. Převažuje mínění, že děti terorizuje, zasedla si na ně a léčí si na nich vlastní mindráky. Neříkejte, že takový vztah ke škole neznáte?! Ti ubožáci s mizernými platy, a proti nám naprosté společenské nuly, by se přece před námi měli plazit! Žijí z našich daní. Dříve za dělnické peníze. Ctění rodičové Pavlína Hejcmanová, Jitka Hlaváčová, Tereza Novotná, Josef Kubáník a Petr Čagánek (alternuje Zetel) to dávají patřičně najevo.
Víc než obrázkem jednoho třídního kolektivu je však Zetelova Úča musí pryč! demaskující společenskou sondou. Odkrývá klikatou cestu rozvrstvení někdejší třídní společnosti do jejího dnešního stavu: zbohatlíci, dacani a gauneři u moci, frustrovaní babralové, nevzdělaní žvanilové, zborcené vztahy, blbá nálada léčená agresivitou, cesta k rezignované apatii. Jak z toho ven naznačil v jednom výstupu jen Školník Vladimíra Salčáka. Snesl ze zdi a odnesl portrét dosluhujícího prezidenta. Odměnou byl bouřlivý ohlas premiérových diváků, určitě z hradišťské kavárny. Držím škole UNESCO palce, aby z toho po neděli neměla opletačky.
To téma přitahuje
Ve Slováckém divadle mají vedle hlavní scény v Sokolovně zasloužili by si podle kvality své práce pro nejvěrnější publikum v Česku už dávno něco lepšího také Malou scénu. Školní třída je ale prostor ještě mnohem menší, takže hrát naplno vydá na pěknou hereckou přeexponovanost. To platí pro všechny s výjimkou toho činorodého Školníka v roli beze slov.
Úča musí pryč! dobře zapadá do Zetelovy koncepce „Sloffáckého divadla“, jehož smyslem je oživování nedivadelních prostorů, zatraktivnění divadla pro vrstvy, které nejenom vztah politické scény ke kultuře odnaučil Thálii ctít, a hlavně: Chce přitáhnout do divadla mladé diváky. To se daří. Zaslechl jsem v Českém rozhlase Plus, že už je vyprodáno asi dvacet repríz.
Slovácké divadlo Uherské Hradiště Lutz Hübner: Úča musí pryč! Překlad Michal Kotrouš.
Režie Zetel, dramaturgie Markéta Špetíková, výprava kolektiv. Premiéra 22. ledna 2018 v základní škole UNESCO v Uherském Hradišti.
Hodnocení 70%