9. 11. 2007
Text uveřejnil Slovácký deník 9. listopadu 2007
Po J. A. Pitínském, Oxaně Smilkové, Radku Balašovi a dalších zvučných jménech přivítal soubor Slováckého divadla renomovaného režiséra Radovana Lipuse. Od začátku září s ním připravoval jevištní podobu slavného románu Jane Austenové Pýcha a předsudek. Výsledek mohou první diváci posoudit v sobotu 10. listopadu. V 19 hodin začne slavnostní premiéra. „Plavba se zdejší posádkou je křehce překrásná,“ říká režisér několik hodin před prvním uvedením Pýchy a předsudku.
Máte zkušenosti s velkými divadly v metropoli (pražské Národní) i se soubory z malých měst, jakým je například Český Těšín. Jaký je mezi nimi hlavní rozdíl?
Rozdíl není ve velikosti, ale v intenzitě.Vždycky mám rád divadlo, které je žité. Ta velká jsou jako zaoceánské lodi, ne každý náklad posádce se hodí. Menší divadla jsou čluny a plachetnice, zkoumat nové průlivy, lze na nich občas více.Ale když se to poštěstí, lze v obou zažít plavby, až se tají dech. Není to na budovách, ale vždycky na lidech. Paušálnímu srovnání se však budu bránit, nejde o města, o budovy - vždycky jde o setkání.
Co rozhodlo o tom, že jste přijal nabídku ze Slováckého divadla?
Dramaturgie.Titul. Soubor.Všechno dohromady. Rychlý železniční koridor. Šťastné jízdní řády. Lidé i město. Slovácko šumné. Zvědavost. U mne - důvodů víc než dost.
Na jevišti SD oživíte knižní bestseller Pýcha a předsudek. Vybral jste si ten titul sám, nebo vám byl doporučen podle stavby repertoáru divadla?
Titul subtilní, však těžký jako cent vybral jsem z nabídky na jaře 2006 v pražské kavárně Orient. Nabízela Hana Hložková, z kupy knih. Hledali jsme něco v čem protékal by smích jakoby tušený, smích za zástěnou. Příběh spíše o ženách, však nejen pro ženy, které se kolem ženou. Ten text je rukavice, co čeká kdo ji zvedne. Romantický v noci. Pragmatický ve dne.
Jsem zvědav jak nám sedne…
Pýcha a předsudek je občas označována za červenou knihovnu, která se na moderní jeviště moc nehodí. Jde o předsudek?
Co se na jeviště hodí a co ne? Kdo to rozsoudí a rozhodne? Na to si netroufám, s kolegiem mudrců ani sám. Za sebe pouze říci mohu, dělal jsem už divadlo: z inzerátů, z veršů, z dějin, z blogu, z čehokoli co mě zaujalo. Zaujme-li to i ostatní, pak to není málo, pak mne vždy těší být u toho, když se to stalo. Ostatně vtipná Jane Austenová nemá v nejmenším zapotřebí, abych ji obhajoval. Její příběhy těší náš kymácivý svět už téměř dvě stě let…
Co je pro vás před tím, než na spolupráci kývnete rozhodující?
Přítomnost dobré kavárny, kde v šikmém ranním světle brutálně silné presso lze vypít s klidem? Tušení trochu vzteklé? Herci? Text? Téma? … Lidé!
Podle čeho jste obsazoval herce? Přece jen jste je před prací samotnou neznal…
Znal! Viděl! Sledoval je v Bystroušce, Villonovi, Divé Báře. Četl ty hlasy, těla, tváře. Myslel přitom na Elizabeth, Darcyho, paní Benettovou a všechny ostatní, aby byli na živo a závratní. A tak se čtení herců zvolna mění v osoby a jejich obsazení.
Jak jste s přípravou spokojený teď, těsně před premiérou?
Spokojenost? Co to je? Každý dobrý text je mocný vodojem, vydatné prameniště. Nikdy nejsem s inscenací spokojen, snad někdy příště...
Kdyby přišla další nabídka ze SD přijal byste ji?
Ještě jsme nedopluli, otázka je tedy zatím trochu předčasná. Však netroskotáme-li spolu na útesech smůly, důvěrně prozradím: Plavba se zdejší posádkou je křehce překrásná…
Co teď čtete?
Krajinu za okny rychlíku. Přerov. Helfštýn. Hranice na Moravě. Matné hladiny jistebnických rybníků. A ovšem Ostravu, Hradiště Uherské. Proti těmto textům jsou knihy pouhým zábleskem.
RADOVAN LIPUS se narodil 12. června 1966 v těšínském knížectví, absolvoval nejvýchodnější české gymnázium na světě - v Třinci, v letech 1984-1986 studoval teorii kultury na FF UP v Olomouci, v letech 1986-1991 studoval na katedře režie a dramaturgie na pražské DAMU u prof. Jaroslava Vostrého a Ladislava Vymětala. V roce 1991 působil jako asistent režie a lektor dramaturgie v pražském Činoherním klubu. Od roku 1992 je režisérem činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Jako hostující režisér působil dosud např. v Národním divadle Praha, Národním divadle v Brně, Divadle na Vinohradech, Městských divadlech pražských, Komorní scéně Aréna v Ostravě, Klicperově divadle v Hradci Králové, studiu Jorik v Košicích, Divadle Na rázcestí v Banské Bystrici, Těšínském divadle, Divadle F. X. Šaldy v Liberci a jinde. Externí pedagog na katedře českého jazyka a literatury na FF Ostravské univerzity. Vědeckovýzkumný pracovník AMU Praha.
Zdroj: nakladatelství Petrov
Rozdíl není ve velikosti, ale v intenzitě.Vždycky mám rád divadlo, které je žité. Ta velká jsou jako zaoceánské lodi, ne každý náklad posádce se hodí. Menší divadla jsou čluny a plachetnice, zkoumat nové průlivy, lze na nich občas více.Ale když se to poštěstí, lze v obou zažít plavby, až se tají dech. Není to na budovách, ale vždycky na lidech. Paušálnímu srovnání se však budu bránit, nejde o města, o budovy - vždycky jde o setkání.
Co rozhodlo o tom, že jste přijal nabídku ze Slováckého divadla?
Dramaturgie.Titul. Soubor.Všechno dohromady. Rychlý železniční koridor. Šťastné jízdní řády. Lidé i město. Slovácko šumné. Zvědavost. U mne - důvodů víc než dost.
Na jevišti SD oživíte knižní bestseller Pýcha a předsudek. Vybral jste si ten titul sám, nebo vám byl doporučen podle stavby repertoáru divadla?
Titul subtilní, však těžký jako cent vybral jsem z nabídky na jaře 2006 v pražské kavárně Orient. Nabízela Hana Hložková, z kupy knih. Hledali jsme něco v čem protékal by smích jakoby tušený, smích za zástěnou. Příběh spíše o ženách, však nejen pro ženy, které se kolem ženou. Ten text je rukavice, co čeká kdo ji zvedne. Romantický v noci. Pragmatický ve dne.
Jsem zvědav jak nám sedne…
Pýcha a předsudek je občas označována za červenou knihovnu, která se na moderní jeviště moc nehodí. Jde o předsudek?
Co se na jeviště hodí a co ne? Kdo to rozsoudí a rozhodne? Na to si netroufám, s kolegiem mudrců ani sám. Za sebe pouze říci mohu, dělal jsem už divadlo: z inzerátů, z veršů, z dějin, z blogu, z čehokoli co mě zaujalo. Zaujme-li to i ostatní, pak to není málo, pak mne vždy těší být u toho, když se to stalo. Ostatně vtipná Jane Austenová nemá v nejmenším zapotřebí, abych ji obhajoval. Její příběhy těší náš kymácivý svět už téměř dvě stě let…
Co je pro vás před tím, než na spolupráci kývnete rozhodující?
Přítomnost dobré kavárny, kde v šikmém ranním světle brutálně silné presso lze vypít s klidem? Tušení trochu vzteklé? Herci? Text? Téma? … Lidé!
Podle čeho jste obsazoval herce? Přece jen jste je před prací samotnou neznal…
Znal! Viděl! Sledoval je v Bystroušce, Villonovi, Divé Báře. Četl ty hlasy, těla, tváře. Myslel přitom na Elizabeth, Darcyho, paní Benettovou a všechny ostatní, aby byli na živo a závratní. A tak se čtení herců zvolna mění v osoby a jejich obsazení.
Jak jste s přípravou spokojený teď, těsně před premiérou?
Spokojenost? Co to je? Každý dobrý text je mocný vodojem, vydatné prameniště. Nikdy nejsem s inscenací spokojen, snad někdy příště...
Kdyby přišla další nabídka ze SD přijal byste ji?
Ještě jsme nedopluli, otázka je tedy zatím trochu předčasná. Však netroskotáme-li spolu na útesech smůly, důvěrně prozradím: Plavba se zdejší posádkou je křehce překrásná…
Co teď čtete?
Krajinu za okny rychlíku. Přerov. Helfštýn. Hranice na Moravě. Matné hladiny jistebnických rybníků. A ovšem Ostravu, Hradiště Uherské. Proti těmto textům jsou knihy pouhým zábleskem.
Kdo je režisér Radovan Lipus
RADOVAN LIPUS se narodil 12. června 1966 v těšínském knížectví, absolvoval nejvýchodnější české gymnázium na světě - v Třinci, v letech 1984-1986 studoval teorii kultury na FF UP v Olomouci, v letech 1986-1991 studoval na katedře režie a dramaturgie na pražské DAMU u prof. Jaroslava Vostrého a Ladislava Vymětala. V roce 1991 působil jako asistent režie a lektor dramaturgie v pražském Činoherním klubu. Od roku 1992 je režisérem činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Jako hostující režisér působil dosud např. v Národním divadle Praha, Národním divadle v Brně, Divadle na Vinohradech, Městských divadlech pražských, Komorní scéně Aréna v Ostravě, Klicperově divadle v Hradci Králové, studiu Jorik v Košicích, Divadle Na rázcestí v Banské Bystrici, Těšínském divadle, Divadle F. X. Šaldy v Liberci a jinde. Externí pedagog na katedře českého jazyka a literatury na FF Ostravské univerzity. Vědeckovýzkumný pracovník AMU Praha.
Zdroj: nakladatelství Petrov