10. 12. 2021
Poprvé vloni v listopadu a podruhé přesně o rok později. Do Slováckého divadla se vrátil režisér a bývalý ředitel Michal Zetel, aby se souborem nazkoušel klasickou hru jednoho z nejvýznamnějších dramatiků všech dob Antona Pavloviče Čechova Tři sestry.

Michale, pandemie odložila zkoušení i premiéru o rok. Mělo to vliv na vaše vnímání Tří sester?
Máme rok starou scénu a kostýmy, ale i náhled na celou inscenaci. Svět se změnil a zřejmě jsme se změnili i my, proto se na celou věc zkusíme podívat úplně znovu.
O čem jsou podle vás Tři sestry?
Jak kdesi říká právě Čechov, nebo možná někdo úplně jiný, umělec nemůže hovořit o ničem jiném než o sobě samém. O čem tedy jsou Tři sestry dokážu mudrovat hodiny a hodiny, ale pokud bych chtěl být upřímný - a já chci - tak nemám tušení...
A o čem je budete hrát ve Slováckém divadle?
My je budeme hrát o nás a o vás a o nich. Respektive o tom, jak vidíme sebe, vás a je. A taky o tom, že štěstí je přirozený stav, tedy spíše proces. A že se to s neštěstím má jako s malárií. Když máte malárii a řešíte to přestěhováním se na Nový Zéland a koupí nového auta, tak sedíte v novém autě na Novém Zélandu, ale stále máte malárii. A taky trochu o lásce a lžích. Tak nějak o životě.