Narodila jste se v Uherském Hradišti. Nyní hodně cestujete, ale do svého rodiště se pořád vracíte. Čím vás Slovácko láká? Je to můj rodný kraj, a proto ho mám ve svém srdci.Vždy se sem budu ráda vracet. Proč jste přijala nabídku stát se sudičkou Slováckého divadla? Je to pro mne pocta. Jaký máte vztah k divadlu jako takovému? Divadlo je součástí naší kultury. A také má velmi blízko k mé profesi. Když připravuji módní přehlídku, tak tím také na mole pro diváky připravujeme s celým týmem divadelní představení. Musí to mít nějaký děj a smysl. Nejde jen o šaty, ale musí k tomu být vybrané správné modelky, hudba, světelné efekty, choreografie, účesy, líčení a mnoho zákulisních věcí, které diváci ani nezaregistrují. Proto když jdu do divadla, tak vím, co každé představení stálo námahy a kolik lidí se na něm musí podílet. A oceňuji výkony herců, režii, kulisy, kostýmy, světla, zvuk - prostě to vnímám jako dílo týmu a mám pak radost i za ně, že to dobře zvládli a že diváci odchází spokojeni. Jaký žánr máte nejraději? To asi nedokážu přesně specifikovat. Mám období, kdy jdu ráda na balet nebo na muzikál, protože mám ráda hudbu – a s pohybovým vyjádřením děje je to zážitek. Ale také zajdu moc ráda na činohru, má zase jiné kouzlo. Slovácké divadlo jste navštívila před týdnem. Copak jste viděla a jak jste byla spokojená? Zhlédla jsem komedii 1 + 2 = 6. Byla jsem velmi spokojená, fascinovaly mě úžasné výkony herců, bylo to skvělé. Už dlouho jsem se tak nenasmála. Takže všem vřele doporučuji! Co říkáte na společnost dalších sudiček? Znáte se s Květou Fialovou a Lucií Bílou? Naše „barevná“ kombinace je zajímavý nápad. Zastupujeme každá jinou uměleckou oblast a přece máme ve svých profesích mnoho společného. S paní Fialovou jsem se setkala loni v Praze, ale nebylo to oficiální setkání, tak si na to asi nebude pamatovat. S Lucií Bílou jsem se potkala letos na plese 1. FC Slovácko. Ale moc ráda je obě poznám osobně a lépe. Vím, že jste se rozhodla divákům věnovat dárek. O jaký půjde? Ráda bych jim věnovala něco pro pohodlí domova v zelené barvě, nechte se překvapit. Bude to něco co může potěšit ženu, muže i dítě. Na jaký titul z nabídky předplatného na rok 2009 se nejvíc těšíte? V nabídce je bláznivá komedie Tenor na roztrhání, muzikál Carmen, nová hra Křídlo, klasika Naši furianti, Cikáni od Karla Hynka Máchy a Obchodník s deštěm. To je vážně těžká otázka. Dá se z toho něco nejvíc upřednostnit? Podle mě to bude jeden úžasný zážitek vedle druhého. Všechny tituly jsou hodnotné a žánrem rozlišné. Pokud mi to vyjde, tak bych moc ráda viděla všechny. Co byste jako správná sudička divadlu přála? Přály bych mu skvělé publikum a zaplněné hlediště do posledního místa. Aby vždy diváci odcházeli naplněni zážitkem, který v nich ještě bude dlouhou dobu doznívat. A aby se vždy rádi vraceli. A také bych mu přála skvělý tým všech, kteří v divadle hrají, pracují a celé divadlo řídí – prostě všech, kdo i sebemenší zásluhou přispívají k tomu, aby divadlo mohlo hrát a fungovat. Aby je samotné jejich práce naplňovala a byla velkým smyslem života. A k tomu všemu bych ještě přála, aby Slovácké divadlo bylo stále nejen chloubou Slovácka, ale i celé České republiky.