David Vaculík: Bellan říká, že nejsem komediální herec

Herce Davida Vaculíka diváci znají jako Jindru Hojera z Rychlých šípů, Ethana z muzikálu Donaha! a z mnoha dalších postav, které vytvořil na jevišti Slováckého divadla. 17. ledna se divákům představí coby talentovaný zpěvák Max, jenž díky shodě náhod nahradí v představení slavného operního pěvce. To je stručná zápletka komedie Tenor na roztrhání, která se stane prvním titulem roku 2009. Režisérem novinky je mistr komedií Robert Bellan. „Robert má přesný čich na pointy, ví kdy a jak vtipně situaci zakončit,“ říká na adresu jednoho z nejlepších komediálních režisérů jednatřicetiletý herec. Rozhovor uveřejnil Zlínský deník
S Robertem Bellanem pracujete téměř pravidelně. Na kterou z komedií nejraději vzpomínáte a proč?
Předně musím říct, že zkoušení s Robertem je osvěžujícím zážitkem. Člověk se o sobě dozví vždycky něco nového, například včera mi řekl, že jsem „boreček“ a nejsem si jistý, že to myslel jako kompliment. (smích) Nicméně rád vzpomínám na Výstřely na Broadwayi, mohl jsem si totiž na začátku zastřelit jednoho diváka. Jak říkám, jsou to vždycky osvěžující zážitky.

Pod vedením Roberta Bellana jste se podílel i na legendárních Rychlých šípech. Vyvíjí se za těch osm let způsob práce?

Jistě. Při zkoušení Rychlých šípů byl Robert hercem, který se snaží být režisérem. Ovšem v této chvíli je režisérem, který má dětskou radost, když ho sem tam necháme aby nám něco zahrál.

Jak už názve bláznivé komedie Tenor na roztrhání napovídá, diváci nahlédnou do světa opery. Budete ve hře zpívat?
Střihnu si tam pár operních árií, Martin Vrtáček si taky střihne pár operních árií a jednu operní árii si střihne i Jožka Kubánik, ale není v tom žádný problém, operní techniku zpěvu máme všichni v malíčku.

Tak tedy – co všechno jste se musel naučit?
Sto stran textu,čtyři árie - tři v italštině, jednu ve francouzštině. A to ještě není všechno, jak znám Roberta, do premiéry jistě ještě něco vymyslí.

V čem je pro vás osobně jiná práce na Tenorovi oproti předchozím komediím?
K něčemu se vám přiznám. Role v Tenorovi je po jedenácti letech ve Slováckém divadle mou první opravdu velkou rolí.

Vždyť hrajete jednu z hlavních rolí v Rychlých šípech, v muzikálu Donaha! a v dalších hrách.
To sice ano, ale jsou to role, kde další hlavní role hrají i jiní kolegové, kdežto Tenor je postaven jen na roli, kterou hraji já. A právě v tom je to pro mě nové. Možná se zblázním, možná to úplně pokazím a možná už nikdy žádnou takovou roli nedostanu. Je to napínavé

Hrát situační komedii chce přesnost. Co se děje, když se něco pokazí a kolečka do sebe přestanou zapadat? Improvizujete?
Improvizace je nádherná, vzrušující záležitost a diváci ji milují.Vždycky se těším až se něco pokazí a kolečka se rozpadnou. Ale upřímně – improvizujeme málo. Většinou je vše důkladně nazkoušeno a vymyšleno, jinak by to nefungovalo.

Má herec komedií nějakou černou můru? Čeho se bojíte nejvíc?
Nejvíce se bojím, že se diváci nebudou smát. A vzhledem k tomu, že Robert Bellan říká, že nejsem komediální herec, tak mé obavy jsou dvojnásobně silné. (smích)

V čem je podle vás skryto tajemství Bellanova úspěchu? Komedie Rychlé šípy se hraje devátý rok, 1+2=6 se pomalu blíží k padesáté repríze.
Robert má přesný čich na pointy, ví kdy a jak vtipně situaci zakončit.

S kým se na jevišti ještě potkáte a v jaké úloze?
Potkám se se všemi svými oblíbenými kolegy, s Martinem Vrtáčkem, Monikou Horkou, Andrejkou Nakládalovou, Terkou Novotnou, Pavlínkou Vaškovou, Kamilem Pulecem, Aničkou Slezákovou, Jožkou Kubáníkem. Na všechno dohlíží milovaná Kamilka, celé to režíruje, jak už bylo řečeno, Robert Bellan. Jsme veselá parta. Moje postava se jmenuje Max. Max miluje operu a ocitne se v pravý čas na pravém místě.


O čem je komedie Tenor na roztrhání a co v ní bude David Vaculík hrát

Hlavní postavou komedie Tenor na roztrhání, kterou The New York Times označily za jednu ze dvou nejlepších komedií na světě napsanou žijícími autory, je světoznámý tenorista, který přijede do Clevelandu zazpívat postavu Othella. Bohužel, před vystoupením požije spoustu prášků na spaní, zapije je alkoholem a usne. Majiteli divadla nezbývá nic jiného, než navléknout do kostýmu nenápadného, ale talentovaného zpěváka Maxe v domnění, že nikdo nic nepozná. Vtom se ale skutečný zpěvák probudí a dožaduje se vstupu do divadla. Následuje kolotoč záměn, nedopatření, omylů a bláznivých situací u kterých si divák jen říká: jak toto může dopadnout? David Vaculík bude představovat právě onoho mladého zpěváka, který sice zachrání představení, ale zároveň se zamotá do nečekaně prekérních situací.