„Byl jsem v kontaktu s asistentem režie a ten mi řekl, že chystají velký film o Havlovi, že bych se jim mohl hodit a že mě pozvou na kamerové zkoušky. Jenomže pak sem se z médií dozvěděl, že ten film už se obsazuje. Hned jsem se mu ozval a on se mi svěřil, že měl strach, abych nebyl havlovštější než Havel, právě proto, že jsem mu podobný. Takže prvního kola kamerovek jsem se vůbec neúčastnil, až druhého a třetího, pak už to začalo být vážné a teprve potom jsem se dozvěděl, že jsem roli získal. Ale nevím, jestli bych tam byl, kdybych neřekl: Haló, já jsem tady!“ směje se herec.

Ve které ruce držel prezident cigaretu?

Na roli českého prezidenta se připravoval velmi pečlivě. Díval se na jeho projevy, četl jeho texty a knihy, navštívil Knihovnu Václava Havla a povídal si s lidmi, kteří jej znali.

„Zavedl jsem si takový notýsek a jak jsem se díval na fotky, dokumenty a projevy, tak jsem si dělal poznámky. Utkvělo mi, že pan Havel byl přeučený levák. Já jsem taky levák, ale tomu přeučování jsem se už těsně vyhnul. Ve filmu jsem pak ale musel psát pravou rukou. No nešlo mi to, naštěstí je to tam jen párkrát. Ale vím, že se panu kameramanovi pořád nelíbilo, jak držím v ruce pero, myslím, že spokojený nakonec vůbec nebyl,“ prozrazuje.

Na podobný problém narazil i s cigaretou. „Přemýšlel jsem, jestli Václav Havel kouří pravou nebo levou rukou. A tak jsem si do deníčku dělal čárky, kolikrát drží na fotkách nebo záběrech cigaretu v levé a kolikrát v pravé ruce. Měl to poměrně vyrovnané a měl i několik typických úchopů cigarety. Bylo dobrodružné a zábavné si tyhle věci hledat a objevovat,“ dodává se smíchem.

Role mu nakonec vynesla nominaci na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Jak prožíval takový úspěch? „Kromě toho, že takové ocenění člověka moc potěší, přiznám se, že nijak zvlášť. Celé to období bylo totiž překryté covidem a dlouho byla otázka, jestli vůbec Český lev proběhne. Nakonec sice ano, ale nebyli tam s námi lidi, museli jsme mít roušky, bylo nás tam jen pár nominovaných. Mělo to celé zvláštní příchuť, která se odrazila i na radosti z nominace,“ popisuje dobu před třemi lety.

Co se dozvěděl o Václavu Havlovi?

„Potvrdilo se mi to, co jsem tušil, že trochu klamal tělem. Pokud si někdo myslel, že si s ním může dělat, co chce, tak mohl velmi ostře narazit. Klamal tím, jak chtěl o všem diskutovat a být demokratický. Jeho osobní přátelé mi ale potvrdili, že když s něčím nesouhlasil nebo se pro něco rozhodnul a zapřel se, tak s ním nehnul vůbec nikdo a dokázal být velmi pevný ve svých přesvědčeních.“