Slovácké divadlo bylo opět pozváno ne Festival smíchu. Co tomu říkáte? Že si toho v divadle vážíme, protože dramaturgická rada festivalu velmi odpovědně objíždí celou republiku a sleduje, kde jaká komedie vznikla. Pokud někdo tedy pozvání dostane, může si být jistý, že je opravdu mezi nejlepšími. Uherskohradišťské divadlo vyjíždí do města perníku už popáté, vy sám jste v soutěžních inscenacích hrál třikrát. Jaká vládne v Pardubicích atmosféra? Je rok od roku lepší, ale vždycky jsou tam milí lidé ať v zákulisí, nebo v hledišti. Loni bylo na komedii 1+2=6 takové publikum, že díky potleskům a smíchům jsme byli snad o deset minut delší. Pak jsme byli pozvaní na setkání s porotou a s vedením divadla, čekalo na nás malé občerstvení, cítili jsme se moc dobře. Co porota při takových setkáních říká? Samozřejmě, že nikdo neřekne, že se vám to nepovedlo, i kdyby to byla pravda. Většinou hodnotí atmosféru představení v kontextu s ostatními. My jsme měli štěstí, že jsme pokaždé zaujali a strhli diváky na naši stranu. Ostatně – důkazem, že naše hry mají v Pardubicích úspěch, je fakt, že do tamního divadla se s festivalovými tituly vracíme. Zmiňovaná komedie 1+2=6 získala cenu Komedie diváků, ale nebylo to první ocenění. Vy sám jste před lety získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon... Myslím, že to tenkrát kdekoho překvapilo. Asi ani náš pan režisér Stránský by si nevsadil na to, že zvítězím. Samozřejmě, že mě to moc potěšilo. Přece jen je to cena celorepublikového významu, a ta je v mém srdci vysoko. Soutěžící komedie mají pokaždé kmotra, který souboru drží palce. Která z osobností už fandila vám? Obavám se, že si na všechny nevzpomenu. Vím, že jeden rok to byla Gabriela Vránová, pak Jiří Lábus, loni přijel Ondřej Pavelka a taky dorazil Ondřej Brzobohatý, který nám do 1+2=6 napsal hudbu a letos by to měla být Luba Skořepová. Jak se tak dívám, jsme v docela dobré společnosti... Jeli jste zvítězit i letos? Ale kdepak, ocenění jsou jen bonusy. My jsme rádi, že se muzikál Adéla ještě nevečeřela líbí a že je úspěšný. Odehrajeme jej se stejným nadšením doma, v Pardubicích, nebo kdekoliv jinde. Přijíždíme především za diváky.