Radovan Lipus bude, předpokládám, režisér, kterému hodně věříte. Čím to je? Nejprve jsem v něj pojala důvěru jako k člověku.Vždy je více lidí, kteří raději mluví, než naslouchají a je úplný nedostatek těch, kteří naslouchají intenzivně a vzbuzují ve vás pocit, že není nic zajímavějšího a důležitějšího než to, co jim právě vyprávíte. Předpokládám, že Radovan Lipus patří do té druhé skupiny. Ano, každý příběh, poznámka, zmínka či názor vyslovený v jeho společnosti má právo na život. Získá dostatečný prostor, aby byl vyslechnut, zvážen a patřičně okomentován. Člověk v jeho přítomnosti nikdy nemá pocit, že to co vyslovil, je vlastně zbytečné. Při práci s ním se setkáváte už podruhé. Je nynější zkušenost v něčem odlišná od té předchozí? Ano, trochu je! Je to dáno typem hry i komorním obsazením, ale i tím, že se více známe. Jeho přístup k nám je otevřenější, bližší, plný lehkého humoru. Má Pýcha a předsudek něco společného s novou hrou Křídlo? Hlavní ženskou hrdinku a ženské téma. Ale každá z her řeší samozřejmě jiné věci, což je dáno růzností věku, zkušeností i sociálním zázemím obou hlavních postav. Ale hlavně je to touha po uznání, po přijetí okolím a splnění si nějakého snu, touhy. Co nám o hře Křídlo prozradíte? Na žádném jevišti se ještě neobjevila... Prozradím vám svůj první dojem. Měla jsem z ní POCIT, ne rozumový náhled. Znáte to? V člověku to zanechá dojmy, ale neumí si pojmenovat, proč a jak. Tahle hra je plná emocí, lidského chtění a pomoci, obrazů a napětí. Máte s vaší postavou něco společného? Co to je? Zálibu a schopnost vyjadřovat se uměním. V umění hledat pomoc, radost i útěchu. Kde čerpáte zkušenosti pro role, které vyžadují něco, co jste sama nezažila? Jak si ty pocity osvojujete? Můj způsob nacházení správných emocí a jednání se různí a vyvíjí. Základem je ovšem pozorování okolí, vnímání chování jiných lidí a přemyšlení proč se teď zachovali tak a tak. Dříve mi stačilo jít jen po obsahu děje, po pravdivosti a logice jednotlivých vět, po pravdivé citové energii. Co všechno může roli nakonec pomoct? Někdy ke konečnému výsledku pomohla maličkost, postřeh, nápad, držení těla, kostýmní detail. Teď k tomu všemu přibylo ještě přemýšlení. Určitě znáte ty situace, jak na něco myslíte, chcete to, mluvíte o tom a ono se to dřív nebo později stane, vyplní. Někdo tomu říká náhoda. Ale já věřím, když vstávám a uléhám s myšlenkou na danou věc, postavu, situaci, vlastnosti, tak se to v mozku ukládá a ten dává do těla určité signály, tělo se začíná i jinak chovat, vysílá jinou energii. Nastává určitá proměna. Je výhoda hrát roli vůbec jako první? Nejprve jsem si myslela, že je. Že nenastane srovnávání. Ale není to tak jednoznačné. Na jevišti budete jen tři. Je to příjemní, nebo máte naopak ráda kolem sebe více kolegů? Je to příjemné. Při zkoušení je výborná atmosféra, nikdo z nás nemá potřebu znepříjemňovat ostatním pracovně - tvůrčí proces, nevyčítá se, neutočí, nenadává. Ale je ta práce také hodně soustředěná, protože v takovém počtu se nikdo nikam a za nikoho neschová. O čem bude hra Křídlo Příběh se odehrává ve starém mlýně, do kterého po letech odloučení přichází jedna z jeho obyvatelek - dnes úspěšná umělkyně Kája. V místě kdysi letního útočiště rodiny se Kája střetává se vzpomínkami a s nimi spojenými výčitkami z období dětství a dospívání, od nichž se snažila v průběhu dospělosti odstřihnout. Připomínkou tehdejšího života je jí přítel František a malířka Vlčice, kterým Kája - jakožto jediným důvěryhodným lidem - otevře Pandořinu skříňku svého já…