„Na letošní silvestrovské představení se nejvíc těší David Vaculík. Kudy chodí, tudy trousí, že už má vymyšlené fóry, a já se úplně děsím, protože mně stačí málo a směju se půl hodiny. Ten si mě vychutná,“ ví už teď Jitka Hlaváčová.

„Ano, zrovna kolegyni Hlaváčovou je snadné vyhodit z konceptu. Ale nemá se bát, má se naopak těšit!“ směje se David Vaculík. „Co mám připravené, to samozřejmě předem neprozradím, protože i to se občas některým kolegům stává. Připraví si fór, ale už scénu dopředu se mu sami smějí,“ dodává se smíchem.

Vír, nebo výr?

David ví, že na Silvestra je sice dovoleno vše, ale přece jen má mít i legrace určitou míru. „Diváci musí dostat představení, na které přišli, jen obohacené o ještě větší srandu. Takže je dobré to vybalancovat. Je fajn si vymyslet fór a pak mít v divadle někoho, za kým můžu přijít a zeptat se: ‚Hele, je to vtipné?' Protože vy si třeba myslíte, že je, ale nikdo jiný se nakonec nesměje,“ líčí David Vaculík a rovnou přidává i svou oblíbenou historku, kdy si ho při silvestrovském představení Rychlých šípů vychutnal David Vacke coby Mirek Dušín.

„Od Davida to tehdy byl až intelektuální fórek na výši. Dívali jsme se do studny a já jsem řekl: ‚Mirku, ten míč nevytáhneme, drží ho vír.' A David odpověděl: ‚Jindro, vír s jakým i/y?' A já jsem na to hbitě zareagoval: ‚Výr s tvrdým. Ale takového tvrdého ptáka jsem už dlouho neviděl.' No a bylo vymalováno. Smáli jsme se snad půl hodiny,“ uzavírá pobaveně David Vaculík.