„Dělali jsme si spíš představení pro radost. Počítali jsme s deseti, možná patnácti reprízami, chtěli jsme zvát přátele, ale nějak se nám to vymklo z rukou
a mnozí známí to pořád neviděli, protože nejsou vstupenky," vzpomíná na vznik inscenace s úsměvem režisér Bellan. To, co po premiéře totiž vypuklo, všechny překvapilo. Zvěsti o nové komedii letěly krajem jako blesk a po několika týdnech divadlo muselo zcela změnit program. Všichni chtěli vidět Rychlé šípy. Ostatně - ta situace trvá stále. „Hráli jsme napříč republikou. Ve Zlíně nám třeba uprostřed představení vypnuli proud, tak jsme museli improvizovat, v Napajedlech se zase málem diváci porvali o vstupenky, v Novém Jičíně nám vtrhly do sprch nadšené divačky, to bylo nejlepší," vzpomíná režisér.
Rychlé šípy se několikrát objevily v televizi, do své televizní Manéže je pozval Bolek Polívka, zapojily se do sbírkové akce Pomozte dětem!, historkami z představení několikrát bavily posluchače rozhlasových stanic. Dodnes mají za sebou téměř 330 repríz. „Rychlé šípy jsou fenoménem a rodinným stříbrem Slováckého divadla. Jsme rádi, že je máme," říká představitel Dlouhého Bidla Josef Kubáník a na otázku, jak s kolegy oslavili deváté narozeniny, jen pokrčí rameny. „Stavili jsme se na benzince a složili se na láhev sektu. Tu jsme v autobusu při návratu z Boskovic vypili a shodli jsme se na jednom. Změnilo se strašně moc. Přišli noví herci, jiní odešli, změnili se nám osobní vztahy, přibyly děti, někdy
i trápení, ale vždycky jsme se sešli u Rychlých šípů a bylo nám veselo." Divadelníci věří, že dobrá nálada Mirku Dušínovi a jeho kamarádům vydrží.