12. 11. 2024
Eva Pavlicová pracuje už spoustu let jako vrátná ve Slováckém divadle. Ani ve snu by ji ale nenapadlo, že se stane jednou z jeho tváří. Letos se objevila na jednom ze šesti plakátů k nadcházející 80. sezóně.
„Jednou na vrátnici přiběhl produkční divadla Štěpán Goiš, ukázal na mě a říká: ‚Ty to budeš. Potřebuju na plakát padesátnici s vráskama, herci už jsou ohledění a tebe nikdo nezná.' Myslela jsem, že si dělá srandu, ale brzy jsem zjistila, že ne. Nejsem zvyklá se takto vystavovat, ale smířila jsem se s tím,“ vypráví sympatická zaměstnankyně divadla s tím, že nakonec si celou akci užila.
„Nejprve jsme jeli do Zlína do půjčovny k panu Svozílkovi pro šaty. Vyzkoušela jsem asi šestery, až fotograf Kuba schválil ty červené. Jsem za to ráda, červená je moje barva, vždycky mě oživí. Navíc produkční Štěpán tvrdil, že budu vypadat jako Pretty Woman,“ směje se Eva Pavlicová. „V den focení jsem musela do maskérny, holky mě nalíčily, Štěpán chtěl paruku, ale to mi nesedělo, tak mi udělaly jen příčesek. Moc hezky mě načesaly, chodila jsem v tom pak celý den,“ usmívá se paní Eva. „Potom jsme jeli na fotbalový stadion, kde jsem stála já a za mnou fanoušci. Od pana fotografa jsem měla instrukce, že se mám tvářit, jako že jdu nadšená z divadla a tleskám. Teď ale nevím, jestli hercům nebo fotbalistům, a kde jsem se vlastně cestou z divadla na tom fotbale ocitla,“ směje se.
Podaná ruka od prezidenta republiky
Eva Pavlicová už v divadle pracuje mnoho let a přineslo jí to spoustu zážitků a krásných setkání. „Miluju pana Václava Neckáře, tak jsem byla moc šťastná, když přijel na Pohovku Jožky Kubáníka. Dokonce asi po měsíci nechal od Jožky pozdravovat ‚paní Evičku z vrátnice', to jsem měla obrovskou radost. Moc milá byla paní Simona Stašová i Chantal Poullain. Většina z těchto slavných hostů je fajn a moc vstřícná. Největší zážitek ale pro mě byl, když do divadla přijel na debatu pan prezident Petr Pavel, mohla jsem ho přivítat a dokonce mi podal ruku,“ popisuje paní Eva. „Zažila jsem toho tady už spoustu, mohla bych psát divadelní kroniku. Ale já co vím, to nepovím,“ uzavírá s úsměvem Eva Pavlicová.