16. 3. 2010
Ve Slováckém divadle začali herci pod vedením režiséra Jiřího Honzírka připravovat inscenaci hry Bambiland rakouské spisovatelky a dramatičky Elfriedy Jelinek. Pustit se do jejího díla chce velkou odvahu. „Nevím o jiném divadle, kde by se dal Bambiland hrát," tvrdí režisér Jiří Honzírek. „Jedině ve Slováckém divadle jsou vynikající herci a zároveň také vstřícné a vnímavé publikum," říká.
Divadelníci se do práce opřeli s vervou a hned pár dnů po začátku zkoušení dokázali něco neuvěřitelného - navázali spojení s Elfriedou Jelinek. Pozoruhodná čtyřiašedesátiletá spisovatelka totiž s nikým nemluví. Když obdržela Nobelovu cenu, nepřijela si pro ni. Nezúčastnila se ani předání ceny Franze Kafky. S okolním světem téměř nekomunikuje, českým médiím poskytla jediný rozhovor. „Paní Jelinek nám odpověděla mailem, je velmi vstřícná, sami jsme tím byli překvapení. Napsala zrovna ve chvíli, kdy jsme si o Bambilandu povídali s překladatelkou paní Augustovou, která je považována za specialistku německé a rakouské dramatiky a i ona nevěřila svým očím, když dopis uviděla," vzpomíná pyšně herec a mluvčí divadla Josef Kubáník.
Co se inscenátoři dozvěděli? „V zásadě ponechávám režisérům naprostou svobodu," vzkázala tvůrčímu týmu dramatička. „Jsou pro mě spoluautory, to znamená, že se nepovažuji za jedinou autorku, ale že hra vzniká teprve na styčné ploše mezi autorkou a režisérem. Proto si také režisér může dělat s textem, co chce, a já bych si nikdy nedovolila dávat mu rady. Co jsem napsala, přece vím, mě zajímá, co z toho vznikne na divadle. Nudilo by mě, kdyby se režisér snažil přesně realizovat moje záměry." Zároveň ke hře, která s neuvěřitelným cynismem kritizuje práci médií na pozadí americko-íráckého konfliktu, podotýká, že ji napsala ve velmi krátké době. „Seděla jsem před televizí s tužkou a poznámkovým blokem v ruce, zapisovala si zprávy a pak jsem jim dodávala jistou literárnost, zliterárněla jsem je. Má pracovní metoda spočívá v tom, že každodenní záležitosti, zprávy z médií převádím asociativním způsobem do literární roviny, takže z maličkostí jsou velké věci a z velkých, zásadních věcí se stávají banality nebo triviality," dovolila divadelníkům nahlédnout pod pokličku Elfriede Jelinek. V závěru vysvětluje, proč Bambiland vznikl. „Na absurditu války jsem musela odpovědět jedině literaturou, divadlem, protože se člověku jinak nedostává slov, jež se ovšem tím žvanivěji kolem války nakupila."
Čím to je, že jedna z nejslavnějších autorek současnosti se dala s divadelníky do řeči? Tajemství je možná skryto v osobě spisovatelčiných předků. Ti totiž pocházeli z Uherského Hradiště a slavná dramatička to moc dobře ví. Jak novinka, ve které se představí téměř celý soubor Slováckého divadla, dopadne? První diváci to mohou posoudit 17. dubna, kdy bude mít premiéru.
-
-
