15. 2. 2011
„Ten punč platím já!“, jedna z nejslavnějších vět českého divadelnictví, se téměř dva roky ozývala i z jeviště Slováckého divadla. V červnu 2009 totiž režisér Igor Stránský nastudoval Naše furianty a vrátil se tak k osvědčené české klasice. V neděli 27. února se budou hrát naposledy.
„Naši furianti nejenže za sto dvacet let od svého vzniku (premiéra se uskutečnila v r. 1887) neopustila česká jeviště, ale svou žánrovou klasifikaci „ze současnosti“ si s nadsázkou udržela dodnes. Z pera našeho prvního dramaturga pražského Národního divadla vznikla totiž nebývale přesná – a mnohdy i nelítostná – bohatě charakterově propracovaná kresba české povahy obecně,“ říká ke hře její dramaturgyně Iva Šulajová.
Příběhy z jihočeské vesnice diváky zaujaly. Hrály se 40krát, vidělo je téměř 15.000 diváků. Velkou pozornost vzbudily i u divadelních kritiků. Ti se dokonce rozhodli ocenit představitele Filipa Dubského Pavla Majkuse cenou Největší z pierotů za nejlepší mužský herecký výkon roku 2009. Jaký jeden z hlavních hrdinů podle jeho představitele vlastně byl? „Je to opravdový venkovský furiant, a mně postava velmi milá – protože pocházím z vesnice, a podobné lidi tedy znám i ze života. Je to v každém případě člověk z masa a kostí, má své klady i zápory, dlouho dokáže být klidný, ale nakonec bouchne jako papiňák, a v té chvíli jdou jakékoli rodinné vztahy stranou. Zkrátka podobně jako to bývá v životě,“ charakterizuje postavu Pavel majkus. Vedle něj uvidí diváci téměř celý soubor Slováckého divadla - představitele Jakuba Buška Kamila Pulce, dále Jaroslavu Tihelkovou, Annu Slezákovou-Mikovou, Tomáše Šulaje, Martina Vrtáčka a další herce.
Poslední nekalá hra o ponocného a o osud Václava, Verunky a dalších postav, vypukne na jevišti 27. února v 19.00 hodin.