Pro web Slováckého divadla jste uvedl, že rád hrajete karty. Umíte blafovat?
Donedávna jsem si myslel, že ano, ale moje dcera se až nemístně rozesmála. Prý neumím blafovat absolutně vůbec! Prý, když hrajeme karty, okamžitě pozná, že blafuji.  Cuká mi prý levý koutek úst! Nevěřil jsem tomu, a tak mě při typicky „blafovací“ karetní hře „zloději a policajti“ dcera natočila nenápadně na mobil.  A opravdu: koutek skutečně cukal! Je to pěkná mrška. Myslím ten koutek.

Jaká témata se kromě karbanu ve hře objeví? 
Karban je vlastně takové zástupné téma, ve skutečnosti hra vypovídá o lidském charakteru. Hlavním tématem je i dnes aktuální otázka: Může být ve společnosti úspěšný pouze ten člověk, který umí podvádět? A má slušný člověk šanci v takové společnosti obstát? Samozřejmě, ještě jsme se snažili ve hře objevovat i některá další aktuální témata pro dnešní dobu, jako jsou alkoholismus, kuřáctví, obžerství a přemnožení hmyzu.

Nemáte chuť nazkoušet pro změnu nějaký vážnější kus?
Proti mnou obvykle režírovaným „lehčím žánrům“ mají Gogolovi Hráči v sobě i velký kus „vážna“, takže vlastně tu změnu právě pociťuji. Navíc jsem měl před nedávnem premiéru Pana Kolperta na Malé Scéně ve Zlíně, což je sice taky komedie, ale drsná, až brutální, s vážným přesahem. Momentálně jsem tedy, co se týká vážnějších témat, vlastně ukojen. Ale kdyby mi někdo nabídl třeba Hamleta, nebránil bych se.

Jaké postupy nebo metody, někdy údajně neobvyklé, používáte, aby herci plnili vaše požadavky?
Jsou to jen pomluvy. Mám své herce rád a tak ani mé metody nejsou nic neobvyklého. Používám úplně běžné metody a postupy. Jako například bití, nadávky a sexuální ponižování. Na některé herce jsem dokonce použil mučící techniku Waterboardingu. Herci Honzovi Horákovi, představiteli mladého Glova, se tato metoda tak zalíbila, že jsme to nakonec ve hře nechali jako součást děje. Prostě přiměřené násilí funguje. Ne teda vždycky, někteří herci jsou tvrdé palice, a to potom umím být i laskavý a ohleduplný. Někdy je potřeba citlivě řešit i věci, které herec nerad slyší. Jako například, když mu to ten den nejde, tak mu (ne někde stranou, ale citlivě - přede všemi) řeknu se vší možnou ohleduplností, které jsem schopen: Ty kreténe jak to dnes k...a  hraješ? A on hned pochopí, že dnes hraje špatně a musí přidat. Jak říkám, hlavní je mít své herce rád.

Jak vypadalo čistě mužské zkoušení? Byla to pravá „pánská jízda“?
Mužské zkoušení? Aha, máte pravdu, vlastně to bylo čistě mužské zkoušení… teď jsem si to uvědomil! My jsme s herci tak intenzivně pracovali, že jsem ani neměl čas sledovat, jaké kdo má pohlaví.

Ve hře je plno alkoholu a hazardních her – je představení vhodné i pro děti?
Myslím, že je. Děti si mohou při scénách s močením, nevinným popíjením alkoholu a karbanem psychicky odpočinout od v televizi sledovaných scén s hobity, glumy, skřety a voldemorty. Navíc jestli mají rády zvířátka, tak na scéně se pohybuje drobný hmyz a je šance, že by si mohli přinést domů nového kamaráda.

Můžete prozradit svůj recept na úspěšnou komedii?
20 dkg vtipného textu, 40 dkg režisérova smyslu pro humor, 60 dkg kvalitního hereckého obsazení. Vaří se dva měsíce a po premiéře v jednotlivých reprízách se smíchem konzumuje.

Režie Roberta Bellana ve Slováckém divadle:

Rychlé šípy:


Blbec k večeři:                              Výstřely Broadway:
    

Vraždičky:


Tenor na roztrhání:                                               1+2=6 (Jeden a dvě je šest):
         

Hráči: