Zapomenutý realistický román Karla Václava Raise Kalibův zločin z roku 1895. Jako by v něm spisovatel shrnul drobné črty o mezigeneračních sporech, o nevděku, o utrpení stáří, jak je rozsel po svých Výminkářích nebo Rodičích a dětech. Téma znovu aktuální, umocněné dnešními podobami domácího násilí. Naruby ovšem: Nevěsta a tchýně přivedou chamtivostí, ale také zbytečnou rozhazovačností v chorobné posedlosti soudními spory, dobračisko Kalibu k šílenství, a nakonec ke zločinu.
A jako by se žijící klasik Jan Antonín Pitínský v Uherském Hradišti rozpomněl na dávný hřích v sousedním Zlíně: Její pastorkyni Gabriely Preissové. Předpověděl jsem mu tehdy strmý vzlet a vykročení do Zlaté kapličky. Kostelničku v roce 1996 a Kalibu o šestnáct let později, odrážející věrně a ve vší hrůze cesty k vraždě, dokázal obrátit prostředky ryze divadelními, kterými ho Thálie obdarovala, v příběhy-legendy a mýty; myšlenkově pak v existenciální dramata reflektující životní rozpory v expresivitě vztahů lidí schopných sobě i jiným strojit peklo na zemi.
Obě inscenace zdobí jedinečnost stavebních kamenů s dominancí hudebního plánu. V Pastorkyni rytmická zběsilost Vladimíra Franze, v Kalibově zločinu líbeznost polyfonií v leitmotivu Ej, mamko, mamico, vydávat se budu Tomáše Jeřábka, parafrázujícího Sušilovy sbírky a Janáčkovy transformace moravských lidových písní.
Ruku v ruce s hudbou při přenesení příběhu Kaliby z Podkrkonoší na Slovácko jdou kostýmy Evy Jiřikovské a scéna Jany Hauskrechtové. První inspiroval lidový kroj k barevným tvarovým fantaziím, druhá v kontrastu k nim zvolila strohost venkovských interiérů z hrubě opracovaného dřeva, se zateplených peřinami a zelení v květináčích s barevnými tečkami květů.
To všechno vtáhl režisér do říše osudové beznaděje a zlého snu, člověka drceného násilím a zlobou. Svévolí nejbližších je manipulován k erupci, k zoufalému činu. Příval, ve kterém smrt je nevyhnutelná - a vyobrazená nakonec jenom jako lakonická katarzní pointa. Úchvatná atmosféra. Zatím jediná opravdu velká divadelní událost roku 2012.

Slovácké divadlo Uherské Hradiště - Karel Václav Rais: Kalibův zločin (Obraz z podhoří). Podle dramatizace Bedřicha Vrbského a s motivy Huberta Krejčího zpracovali Iva Šulajová a Jan Antonín Pitínský. Režie Jan Antonín Pitínský.

Jiří P. Kříž