V souvislosti s představením na Malé scéně je nutné připomenout, že vstupenky se prodávají v hlavní budově na pokladně a je tedy před představením třeba počítat s těmi několika minutami navíc pro přechod od pokladny do sálu Malé scény. To předplatitelé mají situaci snazší... A jste-li už nyní předplatiteli Slováckého divadla pro rok 2013, vztahuje se na vás a na vstupné právě na Oleannu sleva 25%! (Vezměte ale sebou, prosíme, i doklad o zaplacení Předplatného 2013.)
Co vás na Malé scéně v uvedených termínech čeká? Prvním dojmem bude asi scéna. Výtvarník, osvětlovač a muž mnoha profesí Ivan Vacke v krátkém časovém sledu navazuje na netradiční pojetí prostoru Malé scény. Ve hře Agatománie ještě sice zvolill tzv. kukátkový typ divadelního prostoru, ten však použil k animovaným vstupům (jakoby celé jeviště bylo filmovým plátnem), v další inscenaci Konkurz podle Grönholma již klasické "kukátko" opustil a nechal herce hrát na jakémsi "mostě", který z prostoru jeviště ústil hluboko do hlediště. Diváci seděli u stolečků a popíjeli své nápoje nejen před herci, ale i po stranách zmíněného "mostu". V inscenaci Oleanna zvolil Ivan Vacke ještě o kus netradičnější řešení, když herci hrají "napříč" v poměrně úzkém hracím prostoru a diváky mají jak po své levé, tak i po pravé ruce (někteří z nich tak sedí v místech původního jeviště, prostor pro herce je situován pod něj). Takovému typu uzpůsobení divadelního prostoru se říká prostě "ulice". Ulice vyžaduje od herců jiný způsob pohybu a gest, tak, aby se vzájemně nekryli pro jednu či druhou stranu diváků. A když už je herec k divákům zády (což se právě v tomto typu prostoru děje často, nelze se tomu vyhnout), musí si i to uvědomit a "hrát zády", což skutečně je možné, jen to herec musí "cítit" a svůj projev tomu přizpůsobit. Oleanna je už svým rozvržením prostoru skutečným zážitkem pro diváky i pro herce.
Hlavními aktéry příběhu jsou neúspěšná studentka, usilující o opravu svých studijních výsledků a úspěšný profesor, jemuž právě oznámili povýšení. Nerovné postavení učitele a žáka je zde ještě "zproblematizováno" tím, že oba, ona i on, jsou dospělí (jsme na vysoké škole). A nejde jen o to, zda jejich náklonnost je domnělá či skutečná, ani o to, že na konci onoho jakéhosi mužskoženského napětí může stát až obvinění ze sexuálního obtěžování, ale především o naprostou neschopnost dorozumět se. Právě slova se stávají účinnou zbraní v "zápase", v jehož průběhu se několikrát změní pozice "útočníka" a "obránce", ale který za sebou nemůže zanechat vítěze...
Možná jste si už někdy i vy položili otázku, kde a jak tenké jsou hranice zodpovědnosti učitele a žáka a kde už začíná zneužití svěřené moci. Věřte, že s Oleannou Davida Mameta v režii hostujícího Michala Zetela, v dramaturgii Ivy Šulajové a v podání Kláry Vojtkové a Pavla Hromádky si nebudete jisti, které straně máte držet palce!
Těšíme se na vás na Malé scéně!