Nakonec to byla příjemně strávená půlhodina v divadelní šatně po zkoušce nové hry Popel a pálenka, kterou připravuje pro Slovácké divadlo. Ačkoliv čtyři hodiny neodešla z jeviště, byla plná vitality a síly. Jen poprosila o malé kafe a daly jsme se do povídání.

Jak to děláte, paní Fialová, že máte tolik energie? Hrajete v několika inscenacích v Praze, natáčíte pro televizi a do toho se opět vracíte do Slováckého divadla s novou komedií. Dá se to všechno zvládnout?
Miláčku, byla jste někdy zamilovaná? Pokud ano, tak to pochopíte. Já jsem zamilovaná. Do Slováckého divadla, do jeho diváků a do Pepíčka Kubáníka, se kterým budu hrát už v třetí inscenaci. Tím si zlatím své stáří a díky tomu prožívám nejšťastnější léta mého života.

Jakou hru jste tentokrát pro diváky připravili?
Jmenuje se Popel a pálenka a vypráví o jedné vdově, která na pohřbu manžela sebere jeho urnu, uteče s ní domů, kam se vzápětí přiřítí její povedené příbuzenstvo a aniž by věděli, že ona všechno slyší, vymyslí plán, jak ji připravit o dědictví. Ale všechno samozřejmě dopadne úplně jinak.

Vy hrajete tu vdovu, že ano. Jaká je to práce?
Moc jsem se na ni těšila, protože po dvou duchovních hrách (Harold a Maude a Oskar a růžová paní – pozn. aut.) divákům nabídneme komedii. Já jsem ji už viděla asi před deseti lety, když ji v Divadle ABC hrála Jarka Adamová. Moc mě bavila, ale kde by mě napadlo, že si ji taky zahraju.

Taky ji hraje Jiřina Bohdalová, je to tedy postava pro velké herečky.
Jiřinu znám strašně dlouho. Byly jsme spolu v divadle ABC ještě za pana Wericha. Je to moc dobrá herečka, pamatuju si, jak vždycky vodila do zákulisí malou holčičku, byla to její Simona a dnes spolu holky hrají zrovna v komedii Popel a pálenka. I když v naší inscenaci budu mít taky svého miláčka. Pepíček Kubáník mi tady bude hrát mého syna. Tentokrát to ale na jevišti žádná velká láska nebude, protože je alkoholik. Hraje to rozkošně.

Jak se vám účinkuje před uherskohradišťským publikem?
To by mělo jít do čítanek. Nevím, čím to je, ale ještě nikde jsem nezažila tak vstřícné a chytré diváky. V jiných divadlech publiku nadbíhají a hledají, jak se jim za každou cenu zalíbit a v Hradišti ne. Klidně si troufnou na Kalibův zločin a mají vyprodáno. Nora - vyprodáno. Když jsme se pustili do Oskara růžové paní, což je dojemný a místy i smutný příběh, nikoho to nezaskočilo, máme vyprodáno, na konci diváci tleskají ve stoje a pomalu se blížíme ke čtyřicáté repríze. To jinde není, věřte mi.

Co prozradíte o režisérovi Igoru Stránském? Po Haroldovi a Maude s ním u Popelu a pálenky spolupracujete už podruhé.
Mám ho moc ráda. Je pozitivní, nerozčiluje se, miluje své divadlo, diváky. Je to osvícený ředitel, takových by mělo být víc.

Vypadáte pořád svěže. Asi tu otázku dostáváte často, ale nedá mi to – jak to děláte?
To je právě to, že můj kosmetický salón je příroda. Nedělám nic, v životě jsem nebyla u kadeřníka. Naděnka Konvalinková mi vždycky jen řekne: „Más to dlouhé“ a já si skočím v divadle do vlásenkárny a poprosím holčičky, aby mi to trochu ustřihly. A když nemám čas, tak si to u zrcadla zkrátím sama.

Co vás čeká po premiéře ve Slováckém divadle?
Miláčku, podívejte se, kolik toho mám (listuje v diáři). Každý den někde skáču. Teď budu nejčastěji v Hradišti, tak z toho mám radost. Ale taky budu hrát v Plzni, v Litoměřicích, v Kolíně, tady mám dvě představení v Praze. Nemám jediný volný den. Skáču, skáču, až doskáču.

Vím o vás, že jste velmi duchovní člověk. Prozradíte nějaké moudro na závěr?
Mám takové heslo, kterým se řídím celý život: Přijmout, poděkovat a zvládnout. A nekecat těm nahoře do toho. Uvidíte, že pak bude všechno dobré.


Květa Fialová

Narodila se 1. září 1929 v Lučenci u Filakova na Slovensku. V 15 letech odešla k divadlu, vystudovala brněnskou JAMU a po několika angažmá v regionálních divadlech zakotvila v Městských divadlech pražských. Patři k neobsazovanějším televizním a filmovým herečkám – vytvořila například role ve snímcích Limonádový Joe, Partie krásného dragouna, Účastníci zájezdu a další. Posledních několik let je ale spojená hlavně se Slováckým divadlem. Po titulní postavě v Haroldovi a Maude, za kterou dostala Thálii, nastudovala dojemný příběh Oskar a růžová paní a nyní se na slovácké jeviště vrací do třetice v komedii Popel a pálenka. Premiéra proběhla 13. dubna.

Lenka Horáková