29. 9. 2014
„Ministra jsem informoval o situaci, alfou a omegou jsou peníze. Přislíbil, že vyvine tlak, aby konečně spatřil světlo světa zákon o vícezdrojovém financování městských kulturních organizací (na provozu by se podílely stát, kraj a město - pozn. autora), což je jediné řešení pro menší města,“ citoval ředitele Slováckého divadla týdeník DOBRÝ DEN S KURÝREM v článku o návštěvě ministra kultury České republiky ve Slováckém divadle (najdete jej ZDE…). Budovou divadla provázela ministra kromě ředitele i manažerka Ing. Naďa Slachová. V následujícím rozhovoru přibližuje návštěvu pana ministra i z méně úřední stránky. (Ač samozřejmě výše uvedený citát musí stát v centru veškerých úvah o financování provozu regionálních divadel.) Kromě toho je v rozhovoru řeč i o dvoudenním hostování v Praze s našimi dvěma nejnovějšími inscenacemi a účasti našich herců na prestižní akci přenášené televizí do celé Evropy, z čehož máme pochopitelně nesmírnou radost a cítíme se pozváními poctěni…
Naďo, jeden z titulků v médiích hlásal, že pan ministr kultury Daniel Herman „překvapil“ našeho pana ředitele. Ty jsi u oné návštěvy také byla. Skutečně se najednou objevil pan ministr ve dveřích?
No, po pravdě řečeno návštěva pana ministra byla předem domluvena, předcházela jí korespondence s místostarostou Ostrožské Nové Vsi Pavlem Botkem (mimochodem jeho syn Jakub hraje v Ceně facky, pozn. red.: jde o inscenaci Cena facky aneb Gottwaldovy boty), který naše divadlo doporučil. Takže ve víkendu stráveném v našem regionu, plném kulturních návštěv a zážitků, nesmělo Slovácké divadlo chybět, ne :-)
Proč tedy do Slováckého divadla pan ministr přijel?
Pan ministr se netajil tím, že o našem divadle hodně slyšel; v jeho doprovodu byli lidé, kteří divadlo pravidelně navštěvují, tak byl, jak se říká „v obraze“.
Jak probíhala návštěva? O co se pan ministr zajímal? Byl něčím překvapený?
Návštěva to byla velmi milá, pan ministr je vzdělaný, noblesní člověk, umí naslouchat a také se zeptat. Ukázali jsme mu jeviště, hlediště a zákulisí. Interiér divadla upřímně chválil, zdržel se u výstavy, která ho zjevně pobavila (Michal Zeman – Kresebnosti). Také si dlouho prohlížel artefakt klavíru v dolním foyeru. Poté jsme v ředitelně u programů k inscenacím hovořili o našem repertoáru. Nejvíce pana ministra zaujala Cena facky (…aneb Gottwaldovy boty, pozn. red.), program zevrubně studoval, dokonce prohlásil „už dlouho mě něco tak nezaujalo“. Velmi ho mrzelo, že se vzhledem k dopředu nabitému programu nemůže zúčastnit večerního představení (návštěva probíhala v neděli dopoledne). Ale ujistil nás, že si nenechá představení ujít, buď v Uherském Hradišti, či v Praze, kam se chystáme. Samozřejmě došlo na nejvíc ožehavé téma – finance. Pan ministr z titulu své funkce nemůže ovlivnit, aby nějaká dotace mířila k nám do Slováckého divadla, ale slíbil, že se velice zasadí, aby do kultury obecně proudilo více peněz. Tato vláda má ve výhledu dát na kulturu 1% z HDP (momentálně je to 0,4%), což by divadla, potažmo kultura velmi ocenila.
Odhlédněme od návštěvy pana ministra – v poslední době probíhala jednání o uvedení Ceny facky aneb Gottwaldovy boty v některém z pražských divadel kolem výročí 17. listopadu. Domluvilo se něco?
Mám radost, že jednání ohledně hostování „Ceny Facky“ v Praze dospělo ke zdárnému konci. 18. listopadu se představíme s touto inscenací v divadle La Fabrika a den před tím, 17. listopadu, zahrajeme v DOXU (Centrum současného umění) komedii Fraška à la krab (Krabaret). (Pozn. red.: Frašku à la krab uvádíme na naší Malé scéně, obě zmíněné pak jsou původními českými hrami, jež jsme pro jeviště připravili jako první.) Takže taková minipřehlídka Slováckého divadla v Praze…
A jak je to s účastí některých účinkujících z „Ceny facky“ na připravovaném slavnostním večeru k 25. výročí tehdejších listopadových událostí v Národním divadle v Praze?
17. listopadu 2014 proběhne v Národním divadle Slavnostní večer k 25. výročí Sametové revoluce, přímý přenos vysílá Česká televize do celé Evropy, divadelní část režíruje Břetislav Rychlík, moderovat má Marek Eben. Program se zatím ladí, ale máme informace, že se v něm objeví ukázky z „Ceny facky“. Kteří naši herci v Národním vystoupí, se dozvíme později.
Můžeš prozradit, zda a na kterých prestižních divadelních setkáních, festivalech, akcích, bude Slovácké divadlo reprezentovat náš region v nejbližších měsících? Jakými inscenacemi?
Kromě zmíněné pražské „minipřehlídky“ a účasti našich herců v programu přenášeném do celé Evropy nás do konce roku čeká ještě Festival divadel Moravy a Slezska v Českém Těšíně, kde se představíme s hrou Blanky Fišerové Pohřbívání aneb Zítra se bude pohřbívat všude. Dále potěšíme diváky v našich oblíbených „štacích“ – v Prostějově, Novém Jičíně, Zubří, Kroměříži a Otrokovicích. Obzvlášť do Prostějova a Nového Jičína velmi rádi jezdíme, „závidíme“ jim jejich krásná divadla (budovy), oni nám pro změnu umělecký soubor, jelikož fungují jako stagiona. (Pozn. red.: stagiona = divadelní budova bez stálého hereckého souboru, která využívá střídavě různých externích souborů.)