Po 25 letech nový ředitel

Pětadvacet let stál v čele Slováckého divadla Igor Stránský. Rozhodl se však, že uprostřed jubilejní, 70. sezóny předá žezlo dál. Z téměř tři čtvrtě roku trvajícího výběrového řízení pak vzešel vítěz – Michal Zetel. „Chci navázat na práci pana Stránského, protože divadlo vedl správným směrem. Nespočet cen, respekt mezi divadelníky napříč republikou a především obrovská divácká podpora je toho důkazem. Budu rád, když v tom spolu budeme pokračovat,“ prohlásil Michal Zetel. Zároveň připomněl, že do výběrového řízení se přihlásil poté, co poznal uherskohradišťské divadelníky, když s nimi studoval Oleannu a Kočku na rozpálené plechové střeše jako „velmi pracovité a talentované lidi, se kterými mě baví dělat divadlo.“ Ředitelské funkce se Michal Zetel ujme 1. září. „Nový pan ředitel na mě udělal výborný dojem, jsem ráda, že budeme divadlo pořád dělat s takovou chutí, jako doposud. Diváci je právě takové mají rádi a hlavně kvůli nim tady jsme,“ shrnula za herecký soubor Klára Vojtková.

O čem se mluvilo

Uherskohradišťská scéna letos uvedla osm premiér, z toho sedm včetně pohádky na velkém jevišti. Vedle divácky vděčných inscenací, jakými je například komedie Peklo v hotelu Westminster, či hudební komedie Utíkej, Nituško, zabodovala dvojice pozoruhodných inscenací, a to Cena facky režiséra Břetislava Rychlíka a Svatba mladé talentované Anny Petželkové. Obě inscenace divadelní odborníci označili za výjimečné události, o obě se zajímají dramaturgové nejprestižnějších divadelních festivalů. „Je to pro nás nesmírně cenné. Jen díky tomu můžeme celé republice pyšně ukazovat, že držíme krok s moderním divadlem a že se s námi musí počítat v celorepublikovém měřítku,“ říká ředitel Stránský. O mimořádné umělecké kvalitě jmenovaných inscenací hovoří například i návštěva ministra kultury Daniela Hermana v Hradišti, nebo mnohé osobnosti, jako je dirigent Libor Pešek, režisérka Helena Třeštíková, režisér Jan Hřebejk, spisovatel Pavel Kohout a další v hledišti.


Anketa: Jaký byl rok 2014?

David Vacke: Nic není černobílé a ani končící rok není výjimkou. Snažím se uchovat si v paměti spíš to dobré a tak snad bude opět na co vzpomínat.

Monika Horká: Já jsem měla moc šťastný rok! Nebo možná jsem začala víc umět být šťastná. Myslím, že ani dřív jsem nebyla škarohlíd. Minulý rok mi o adventu hodně nečekaně umřela maminka. A já jsem začala nějak mnohem víc vnímat ten luxus, když se ráno probudíte a víte, že jsou ti nejbližší všichni celkem zdraví, že máte práci (a ještě navíc tak zábavnou), že vám nad hlavou nevisí nějaký průšvih. Luxus! Prostě luxus!

Irena Vacková: Rok 2014 byl plný změn a nových poznání, a ráda bych popohnala čas, který ukáže, zda to byly změny a poznání k dobrému, nebo ne.

Anna Pospíchalová: Tento rok nebyl tak náročný jako ten loňský, děti povyrostly, začínají se osamostatňovat, tak nemáme tak hektično, jako rok předešlý. To ale neznamená, že by zbýval prostor na nudu. Měli jsme různé změny v práci mého manžela, vše se ale dobře ustálilo. V divadle je stále co hrát, diváci chodí a to je nejvíc, co si může herec přát. Tak snad se to nezmění ani napřesrok. Takže vzpomínat budu jako na dobrý rok, který přinesl mnoho pozitivního, dokonce i to, co se nejdříve zdálo dosti špatné.

Igor Stránský: Letošní rok byl nebývale hektický, takže mi ani na chvilku nenapadlo být sentimentální z toho, že za půl roku končím.

Jitka Josková: Rok 2014 byl pro mě rokem splněných tajných přání! Přeji všem divákům, ať následující rok přinese spoustu okamžiků, které je udělají šťastnými! Dny plné radosti, lásky a zdraví.