2. 5. 2006
David Vaculík je prototypem idolu. Je pohledný, milý a v nejlepším mimopražském divadle obsazovaný do rolí sympaťáků. Ať je to Jindra Hojer v Rychlých šípech, mladík se smetanovými dorty v komedii Klub sebevrahů či Ethan Girard v muzikálu Donaha! Právě posledně jmenovaný titul přinesl jemu i Slováckému divadlu velkou popularitu. „Nedávno se seběhly u doktora sestřičky, aby si mě prohlédly,” říká s úsměvem.
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát v muzikálu Donaha!?
Jednou si režisér Radek Balaš zavolal do nahrávacího studia několik herců s tím, že by rád znal jejich hlasové rozsahy. Věděli jsme, že je to kvůli Donaha! a všichni jsme se maximálně snažili. Radek jen spokojeně pokyvoval a pak nám oznámil, že by nás rád viděl v hlavních rolích a jestli bychom se eventuelně i svlékli. Samozřejmě, že jsme všichni přikyvovali, nikdo si tu příležitost nechtěl nechat ujít a v tu chvíli bylo všem svlékání ukradené..
A bylo to ukradené i při samotné práci?
My jsme žili v domnění, že stačí jít několikrát do posilovny a budeme mít postavy jako z módního časopisu. Postupně jsme ale zjišťovali, že to tak jednoduché nebude, že máme málo času a že nás posilovna nezachrání.
Co se dělo pak?
Někteří kolegové začali smlouvat, jestli je nahota opravdu nezbytná. Radek Balaš sice hledal různé cesty, jak se jí vyhnout, ale den před premiérou jsme všichni usoudili, že bude správné, když do naha nakonec opravdu půjdeme. Myslím, že to je nejlepší a že na to diváci i čekají, i když je samozřejmě všechno vkusné, slušné a vtipné.
O vás se říká, že jste se svlékáním měl problémy nejmenší.
Ano, je to pravda. Když byla osvětlovací zkouška a režisér s osvětlovačem hledali nejvhodnější světla pro závěrečné číslo, pobíhal jsem na jevišti úplně nahý a byl jsem vlastně pokusný králík, podle kterého se určovalo, co je kde jak vidět.
Jak na vaši roli reagují doma?
Táta říkal, že jsem byl vždycky divný a máma brečela. Ale ne zoufalstvím! Už viděla Donaha! pětkrát a vždycky ji dojme písnička, kterou zpívám s kolegou Mírou Zavičárem.
A co diváci, zastavují vás na ulici?
Nedávno jsem byl u lékaře a pan doktor přeslechl mé jméno. Když jsem mu je zopakoval nahlas, zaslechla to sestřička a přivolala kolegyně. Ty se s radostí sešly v ordinaci s tím, že co jim uteklo na jevišti, to si prohlédnou tam.
V muzikálu Donaha! hrajete kluka, který se zamiluje do kamaráda a společně naváží vztah, neměl jste s tím problém?
Jsem herec, takže takové věci řešit nemůžu. Ale když se na to ptáte už skoro šest let hrajeme Rychlé šípy, kde jsme kromě Jitky Joskové samí kluci. Někdy mám pocit, že mám se všema milenecké vztahy. 240 repríz se na člověku podepíše.
Nejsou pak vaše fanynky zklamané?
Stalo se, že se jedna slečna v hledišti neudržela a když se k sobě s Mírou Zavičárem v Donaha! přitulíme, vykřikla: Proboha, Vaculík ne!
S Donaha! sklízíte velké úspěchy po celé republice, nedávno jste navštívili i Snídani s Novou. Prozradíte něco ze zákulisí?
Nevím, co je pro vás zajímavé. Snad jen to, že jsme měli dohodnuté tři vstupy mezi sedmou a osmou hodinou a museli jsme kvůli nim být na Barrandově už ve čtvrt na šest kvůli zkoušce. Několikrát jsme si projeli striptýz a písničku, dostali malou snídani, šli se převléknout, do maskérny a čekali na výstup. Mezitím jsme se procházeli po chodbách a zdravili hvězdy Tv Nova.
Jak na váš originální výstup reagovali moderátoři?
Oba byli milí a myslím, že je takové ranní odreagování potěšilo. Zvláštní je, že o Nově panují zvěsti, jak jsou všichni nepřístupní, namyšlení a důležití. Ničeho takového jsme si tam nevšimli, všichni byli v pohodě. Produkční počínaje, přes moderátory a kameramany konče. A můžeme porovnávat. Těch pořadů na všech našich televizích jsme už navštívili opravdu hodně.
Chystáte se ještě na televizní obrazovky?
Je to možné. Ale všechna vystoupení se domlouvají několik týdnů dopředu a my se to dozvídáme až v okamžiku, kdy je všechno definitivně potvrzeno ze strany televize i divadla.
Jak ve Slováckém divadle řešíte enormní zájem diváků o Donaha!?
V květnu muzikál hrajeme dvakrát, ale obě reprízy byly tak rychle vyprodány, že v červnu jsou už čtyři. Víc jich bohužel naplánovat nejde, protože pro diváky hrajeme další inscenace. Vstupenky se začnou prodávat 10. května v osm hodin ráno a i tentokrát bude rozhodovat to, kdo zavolá první.
Co nového připravujete, čím diváky potěšíte?
Začínám s režisérem Stránským studovat komedii Modrá, Modrá, Modrá. Myslím, že pro diváky bude velmi atraktivní, protože se celá odehrává v cirkuse, takže se s kolegy učíme žonglovat, chodit na laně, jezdit na jednokolce.
Takže další hit Slováckého divadla?
Je to docela možné. Budeme navíc prvním divadlem u nás, které tu komedii bude hrát, moc se na ni těšíme.