4. 4. 2006
Igor Stránský je ředitelem nejlepšího mimopražského divadla, režisérem úspěšných a oblíbených inscenací a v nejbližších dnech se stane také jubilantem. To je dostatečně mnoho důvodů pro rozhovor, zvláště pak, když bude mít tuto sobotu premiéru hra Williama Shakespeara Král Richard III. Před sedmadvaceti lety v ní Stránský hrál, tentokrát je jejím režisérem.
Před třemi lety jste uvedl velmi úspěšné drama Othello, tentokrát jste sáhl po Králi Richardu III., což je další slavné dílo Williama Shakespeara. Jaký k němu máte vztah?
Nevím, zdali je to tím, že člověk stárne, ale rád se vracím ke svým prvním láskám, resp. ke klasickým hrám, které mne v útlém dětství oslovily. A Richard III. s Laurence Olivierem byl zážitkem obrovským. Jenže dělat tak náročnou hru podle mne vyžaduje zralost a životní zkušenosti. Snad jsem už dozrál, abych mohl Richarda režírovat.
Obě zmiňované hry jsou tragédie, Shakespearovy komedie vás nelákají?
Mnohé Shakespearovy komedie jsou krásné, ale zatím jsem v nich nenašel tak silnou souvztažnost s dneškem jako v jeho tragediích ( Othello, Richard III., Král Lear, Hamlet ). Ale třeba se zrodí nějaká inspirace...
V čem je podle vás hra Král Richard III. aktuální právě dnes?
Copak už dnes neexistuje absolutní touha po moci ? Richard je pokřivený, ale především ve svém nitru. Kolik takových Richardů chodí po světe a možná denně i okolo nás.
Je politika oblastí, kde se dá hrát poctivě a slušně, nebo je dnešní skepse na místě?
V listopadu v devětaosmdesátém bych jednoznačně hovořil o slušnosti. Dnes převládá spíše ta skepse.
V Richardu III. jste před lety sám hrál. Jak na tu inscenaci vzpomínáte?
Bylo to pěkné představení. Hynšt vždy dokázal přivést svoji režii k tomu, že si divák ještě dlouhou dobu po zhlédnutí jeho inscenace kladl otázky, co a proč ho na té hře provokovalo nebo nutilo k přemýšlení.
Hlavní roli tenkrát hrál legendární Lubomír Vraspír. Vzpomeňte, prosím, jak na vás v té velké roli působil?
Vraspír byl skvělý. Já však už v té době pokukoval po režisérské práci. A v mých představách byl Richard už tenkrát méně historický.
Tentokrát bude moci drama sledovat jen jako divák. Potkáme se s ním na premiéře?
Právě mu píšu pozvání a také docentu Hynštovi. Věřím, že oba přijedou.
Vy jste titulní postavu svěřil Tomáši Šulajovi. Není na tu roli přece jen příliš mladý?
Ale vůbec ne. Skutečný Richard III. zemřel ve svých dvaatřiceti. A pryč je už dávno doba, kdy Richardy a Hamlety hráli zdatní padesátníci. Když hrál Tomáš Šulaj Jaga, bylo to o intrice v intimním životě. Richarda budeme hrát o intrice v politice. A chcete říci, že správně dokáží intrikovat pouze padesátníci, resp. ti starší....?
Král Richard III. bude ve Slováckém divadle uveden ve zcela novém překladu. Prozradíte, jak se vám takové unikum povedlo?
To byla práce společná s dramaturgyní Ivou Šulajovou, které se právě dnes, kdy odpovídám na Vaše otázky, narodila dcera Eliška. Překlad Richarda bude mít svoji českou premiéru stejně jako překlad Othella před třemi roky v Uherském Hradišti. A jak k tomu došlo. Dostal jsem Joskovo telefonní číslo a zkusil jsem zavolat, zda by nepřeložil Othella, protože považuji jeho překlady Shakespeara za nejhratelnější. Slovo dalo slovo a vznikla spolupráce, trvající už pátý rok.
Při premiéře Othella se na jevišti křtila stejnojmenná kniha. Dočkají se diváci podobného bonbónku i tentokrát?
Ano, a už se všichni moc těšíme. I pan starosta Karásek, který bude kmotrem.
Není tajemstvím, že brzy oslavíte významné životní jubileum. Je Richard III. dárkem k narozeninám?
To by byl spíš dar danajský. Já bych jej s jubileem vůbec nespojoval.Stál mě totiž příliš mnoho sil.
Máte ještě jiná přání, která byste si rád splnil?
Panebože přání a plánů mám tolik, že bych se potřeboval dožít nejméně stodvaceti let.
Při významných narozeninách člověk bilancuje. Jak jste spokojený se stavem, kde se dnes nachází divadlo, v jehož čele působíte?
Ano jsem. Divadlo úspěšně pracuje a jeho výsledky jsou po zásluze hodnoceny. Ale to přece není zásluha ředitele. To je výsledek báječné týmové spolupráce. Kéž nám to ještě nějaký čas vydrží.
Udělal byste dnes nějaké rozhodnutí jinak? Které a jak?
Který člověk nešlápne někdy vedle ? Chyby se dělají, ale musí být vůle je čestně a rychle napravit. Kdysi jsem se snažil za každou cenu prosadit svou pravdu. A výsledek ? Strach, lhostejnost, nenávist. Ale chybami se člověk učí. Nebo ne?
Jak vidíte budoucnost slovácké scény v nejbližších, řekněme, třech, čtyřech letech?
Byl bych rád, kdyby Slovácké i nadále mělo přinejmenším stejné výsledky jako dnes, abych mohl v budoucnu svému nástupci předat skutečně výborné divadlo, které bude mít svoji úroveň přinejmenším stejně vysokou jako dnes.
Co vás čeká v nejbližších dnech, týdnech?
Po premiéře Richarda si trochu odpočinu a po Velikonocích začnu zkoušet hru z cirkusového prostředí Modrá, modrá, modrá... jejíž česká premiéra bude 9. 9. 2006.