12. 12. 2005
Týdně vydává několik tiskových zpráv, bedlivě sleduje, aby se do médií dostaly všechny informace, které by mohly diváky Slováckého divadla zajímat a přitom ještě hraje v několika inscenacích. Na otázky si ale čas udělá a neztrácí u nich smysl pro humor. Co tedy v nejbližších dnech herce a mluvčího uherskohradišťské scény Josefa Kubánka čeká?
Rok pomalu končí. Jaký byl?
Myslíš po divadelní stránce? Tak to se povedl, to ano.
Můžeš být konkrétnější?
Za divadlo jsem měl třeba radost, když jsme se ve Stavovském divadle v Praze dozvěděli, že jsme druhou nejlepší scénou v republice, osobně bylo třeba příjemné, když jsem vystoupil se striptýzem v muzikálu Donaha! a diváci se hodně smáli a tleskali mi.
Máš i nepříjemné zážitky?
Ano. Když jsem tentýž striptýz předvedl v přímém přenosu na ČT1 a nikdo se nesmál a nikdo mi nezatleskal. To bylo strašné.
Jak je herci, když nevyjde osvědčený vtip?
Rychle přemýšlí, kde se stala chyba. V čem je ta zrada. Tady bylo nejhorší asi to, že za kamerami stáli samí chlapi, ty to nezajímalo a paní moderátorce jsem se zřejmě nelíbil, neboť pokukovala po Tomáši Šulajovi a ještě víc po našem panu řediteli Igoru Stránském, kteří byli ve studiu se mnou. Ale pochopil jsem v mžiku aspoň Einsteinovu teorii relativity. Že dvě minuty striptýzu můžou pocitově trvat i půl hodiny.
Vida, o úspěších toho víme tolik, o prohrách nic. Je ještě nějaká?
Ano, několikrát jsem prohrál v kartách v našem divadelním klubu s Pepou Kubaczkou. A možná taky prohraju sázku s Ondrou Brzobohatým. Ale tam mám ještě šance všechno zvrátit.
Ty se vsázíš? To mě překvapuje
Pokud mám jistotu, že vyhraju, tak se klidně vsadím. V tomto případě ale mé schopnosti odhadnout situaci trochu zkalil burčák. Přesto si věřím.
A co hazardní hry?
Jednou jsme se si s kolegou Zdeňkem Trčálkem vsadili sportku a vyhráli jsme asi 120 korun. Byli jsme šťastní a dohodli jsme se, že si za nějaký čas zase tiket vyplníme. Pak jsem se ale náhodou dozvěděl, že Zdeněk tajně vsází sám. Asi proto, aby se nemusel dělit o případnou výhru. Samozřejmě, že už nevyhrál nic.
Takže Zdeněk Trčálek alias Červenáček není tím šlechetným hochem, jak jej známe z Rychlých šípů?
Je, ale někdy se chová, jako by spíš patřil do Bratrstva kočičí pracky. Dokonce jsem jej jednou slyšel říct slovo hovno.
Teď mají Rychlé šípy své vlastní DVD a na něm je celý záznam komedie. Tím se mohou pochlubit jen některé celebrity. Nezpychli jste?
Nezpychli, protože těch DVD je jen pár kusů, které jsou určeny výhradně našim divákům a kolegové tím pádem nevědí, jak z toho natáčení vycházejí. Je tam totiž hodně záběrů ze zákulisí, když se sprchovali, nebo když koketovali s divačkami. To první ukazuje, že i na zdánlivě vypracovaných postavách našich herců se dají najít pěkné špeky, a to druhé dosvědčuje, že hoši jakožto nepolíbené Rychlé šípy káží na jevišti vodu a v zákulisí pijí víno.
Moment. Jen pár kusů? Proč? O DVD je určitě velký zájem.
Ano, zájem je obrovský, ale my jsme se rozhodli, že DVD nebudeme dávat do prodeje, ale že je darujeme divákům jako poděkování za zájem o Slovácké divadlo.
Jak tedy mohu DVD s Rychlými šípy získat?
Máš už vánoční dárek pro manželku nebo pro milenku? Nemáš, co? Tak když jim koupíš předplatné k nám do divadla na příští rok, tak tě možná vylosujeme a to DVD pak dostaneš. Takže spokojeni budou všichni. Ty, manželka i milenka. Jen musíš dávat pozor, aby ty dvě neseděly vedle sebe.
Čí to byl nápad, vydat konečně DVD s Rychlými šípy?
Nás z Bratrstva kočičí pracky. Právě díky těm diskreditujícím záběrům.
Prozradíš víc?
Právě Zdeněk se má na co těšit. To má za to, že mě začal obcházet při té sportce.
Máš už všechny dárky pod stromeček?
Nemám. I když jsme nedávno zjistil, že Ježíšek neexistuje, předstírám, že na něj věřím a nikomu tak nic nekupuju.
Vůbec nikomu?
Tak abych se přiznal, letos asi udělám výjimku. Pořídím dvě předplatné k nám do divadla. Jedno milence a druhé manželce. Jen musím pohlídat, aby neseděly vedle sebe. A možná pak vyhraju to DVD, co je na něm kromě komedie Rychlé šípy i Trčálek s Vaculíkem ve sprše.