20. 3. 2017
Kdo je nejoblíbenějším hercem, herečkou a inscenací loňského roku? Kdo získá ocenění odborné poroty? A kdo si zasloužil Cenu komediantů? To se diváci dozví už příští pondělí. Slovácké divadlo totiž u příležitosti Světového dne divadla připravilo speciální reprízu muzikálu Hra o pyžama, během které budou výsledky oznámeny. A jak se kralovalo loňským držitelům těchto ocenění a koho tipují na letošní vítěze...?
1. Jak jste si loni užívali ocenění?
2. Co pro vás cena znamená?
3. Jak se vám celý rok kralovalo?
4. Máte tip na letošní vítěze?
- Moc si na to předávání nepamatuju, vím jen, že jsem někdejšímu šéfredaktorovi Deníku Jiřímu Jilíkovi z celého srdce poděkoval za nápad takovou skvělou cenu uvést v život.
- Je to závazek, který říká, že nesmím nic odfláknout. Přece jen by si člověk neměl jméno kazit.
- Bylo to moc fajn, každý večer jsem u nás v šatně uděloval rady mým kolegům Jirkovi Hejcmanovi a Davidu Vaculíkovi, oni mě za odměnu oslovovali ‚Mistře‘, i když nemají tak dobrou techniku projevu, takže možná říkali ‚vystřel‘.
- Ano. Jirku Hejcmana, nebo Davida Vaculíka. Něco z těch mých rad přece museli pochytit.
- Užívala, moc! Hlavně ten večer jsem si to pořádně oslavila, bohužel to mělo následky, které jsem musela pracně ‚žehlit‘ a ‚ vymazávat‘. (smích) Teď vážně. Každé ocenění potěší. Každý je rád chválen, za cokoliv, natož za práci. A každý herec je ješitný (ať tvrdí cokoliv). Takže potlesk, standing ovation, poplácání po rameni, vřelé obětí od kolegy a v neposlední řadě veřejné ocenění (spojené s mediální propagací) ho zahřeje u srdce, povznese výš a dušička se houpe na obláčku... A protože já jsem herečka a ješitná k tomu, to vše se mě týká. (úsměv)
- Tedy mimo výše zmíněné, také zodpovědnost, že by mé pracovní úsilí a nasazení nemělo poklesnout. A teď, že je to taková příjemná tečka za mými deseti lety ve Slováckém divadle, které teď na nějakou dobu opustím.
- Kralovalo? Ta euforie nepřesáhla pár dní, protože přicházely nové úkoly, na které bylo třeba se soustředit a hlavně nové výkony kolegů, které člověk s otevřenou pusou sledoval.
- Mám, ale nejsem si jistá, zda bude korektní jej prozrazovat. U mě trošku hraje roli i sympatizování s jednotlivými kolegy. (úsměv) A navíc si myslím, že se porota při rozhodování pěkně zapotí.
- Užíval, moc, atmosféra plesu Slováckého divadla je jedinečná a předávání cen k němu neodmyslitelně patří, takže ta euforie z ocenění je umocněná atmosférou plesu. Letos to bude jiné, nové, tak uvidíme, zda budou mít letošní laureáti taky takovou radost, jakou jsem míval já.
- Je to pro mne nesmírně zavazující a cítím vděčnost a zároveň radost, že si diváci všimli mého umu a poslali mi své upřímné hlasy. Ale na druhou stranu nedělám divadlo kvůli jakýmkoliv cenám, to jsou třešinky na dortu. To hlavní ocenění přichází každý večer, co hrajeme. Zaplněné a zaplaťpánbůh spokojené divadlo našimi diváky, které milujeme tak, jak oni milují nás.
- Ani jsem si neuvědomoval, že bych nějak kraloval. Ta euforie z ocenění za pár dnů přešla a nastoupila další tvrdá práce na nových rolích.
- Tuším, že to bude David Macháček, ale za jakou roli si netroufám odhadovat.
- Pocity při vyhlašování jakýchkoliv cen jsou si v něčem podobné. Je to vlna překvapení, radosti, rozechvění, odpovědnosti a v následujících dnech i pořádného bolehlavu. (smích)
- Je to motor. Ne, že bych bez ocenění nemohla pracovat a existovat, ale je to jako když zapnete turbo. Po naší práci nezůstane nový stůl nebo socha, takže ceny jsou jen jakýmsi znamením, že jste pro tentokrát někoho rozesmáli, rozplakali nebo mu jen zpříjemnili večer a vylepšili náladu, a to není málo.
- Královsky. (smích) Tento druh kralování je vždycky příjemná záležitost, a navíc poddaní nezlobili a plnili, co mi na očích viděli.
- Takovou troufalost v sobě nemám. Naštěstí o vítězích rozhodnou tipy diváků a odborné poroty.
Vstupenky na speciální reprízu muzikálu můžete rezervovat ZDE...