Co tě vedlo k nastudování hry Autobus na lince 21? Tu hru jsem měl hodně dlouho schovanou v šuplíku a toužil ji někdy, někde udělat. Dal jsem ji přečíst Davidovi Vackemu, kterému se zpočátku nelíbila. Ale po důkladnějším přečtení ho oslovila stejně jako mě. Společně jsme ji nabídli Slováckému divadlu, to souhlasilo a Autobus je na světě. Já jsem se totiž žánru monodramatu věnoval už jako ochotník. Jezdil jsem na soutěže divadelních monologů a dialogů a tam se monodrama probíralo ze všech stran, takže chyběl vždy jen krůček k realizaci, no a ten se uskutečnil teď ve Slováckém divadle. Říká se, že monodrama si vybírají herci, kteří nesnesou nikoho z kolegů na jevišti. Jak je to s tebou? O tom jsem nikdy neslyšel. Znám spoustu vynikajících herců, kteří se monodramatu věnují a nemám pocit, že by ho dělali z tohoto důvodu. Myslím si, že je to daleko těžší udržet divákovu pozornost jen na jednom objektu pozornosti. Ale kolegy na jevišti snesu, dokonce rád, ostatně v autobusu budou taky, i když jen imaginární. Co čeká diváky, kteří s tebou půjdou na pomyslnou zastávku autobusu č. 21? Čeká je osm rozličných postav a osudů, jedno drama, které jim připravil šílenec v autobusu, a rozuzlení, které opravdu nikdo nečekal. Jaké to je, hrát během jednoho večera tolik postav? Je to pořádná „zabíračka”, protože každá postava musí mít svůj specifický pohyb, hlasovou stylizaci a během krátkého úseku by se měl vyloupnout i její životní osud. Ale každopádně je to zajímavá herecká zkušenost, zahrát si během hodiny a půl tolik postav s tak zajímavými osobitými příběhy. Která je ti nejbližší a proč? Nejbližší je mi důchodkyně Gladys a schizofrenik Steve, protože jejich osud je nejdojemnější a zároveň nejkomičtější. Ale ať se o jejich příběhu přijdou diváci přesvědčit sami. Samozřejmě, že Gladys mám rád také z toho důvodu, že příležitost zahrát si ženskou roli zas tak často nemám. S režisérem autobusu Davidem Vackem se potkáváš hlavně na jevišti při Rychlých šípech. On hraje Mirka Dušína, ty Rychlonožku. Je to velký rozdíl, když zasedne do režisérského křesla? Ani ne. David coby Mirek Dušín je velice čestný, pečlivý, pracovitý, vždy připravený zvládnout jakoukoli situaci a i coby režisér je přesně takový. Někdy je jeho pečlivost k naštvání, ale v zápětí člověk pochopí, že to myslí dobře, a to co říká, má hlavu a patu, tak se snažím stát se taky pečlivým a nejde mi to a nejde. Hraješ, zpíváš, věnuješ se kouzlení, bylo možné tě dokonce zahlédnout na kandidátce do krajských voleb. Jak to všechno stíháš? No stíhám. Každý má svůj sen. Prozradíš, co by sis rád splnil v nejbližší době? Mám svůj sen, ale nerad bych ho prozrazoval, protože bych byl rád, aby se splnil. Co tě čeká po premiéře Autobusu? Po premiéře mě čeká práce na černé grotesce od Borise Viana Svačinka generálů. Budu hrát sekretářku Francinu a Irence Vackové coby mému nadřízenému budu nosit kafe, alkoholické a jiné nápoje, pochutiny všeho druhu a vůbec budu se snažit udělat co jí na očích uvidím. Jen doufám, že mě nebude moc peskovat.