Osmnáctý divadelní ples dopadl podle očekávání. Bylo to pěkné divadýlko. Herečky se předváděly v originálních róbách, herci se předváděli s herečkami, ředitel měl smoking a rýmu. Hned v úvodu večera přistoupila k jinak pohotovému průvodci večera Vackemu v zákulisí rozpustilá dáma a zeptala se jej na znalost cizích řečí. Když mladý nadějný umělec zvolil němčinu, z dámy se vyklubala reportérka rakouského rozhlasu a konsternovanému Vackemu pokládala otázky ohledně vstupu České republiky do Evropské unie. Zaskočený herec, doposud zvyklý pouze na konverzaci stylu: "nádraží je vpravo od školy" se snažil nezklamat. Protože si však nemohl vzpomenout na slovíčka "integrace", "měnová reforma" a "stranická oligarchie", pozdravil posluchače rakouského rozhlasu a popřál jim, ať je jim s námi v Evropě tak dobře, jako nám s nimi.  Program herců Slováckého divadla patřil mezi nejlepší za poslední léta. Jen herečka Michlíčková málem nestihla rychlý převlek. Vše naštěstí dopadlo dobře. Kolegové v zákulisí ji s chutí do šatů pomáhali. Herečka držela dekórum, i když v závěru písně Tmavomodrý motýl zjistila, že jí kolegové oblekli špatně a že jí ze šatů vykukuje ňadro.  Zlatým hřebem večera se stalo vyhlašování cen. Vacke, jenž stále vzpomínal na německou slovní zásobu, zaměnil omylem Slováckého Oscara za Největší z pierotů a ředitel Stránský zapomněl, kam si připravil ceny. Herečka Josková plakala dojetím, herec Šulaj děkoval babičce.  Při losování tomboly získala jednu z hlavních cen - celoroční předplatné do Slováckého divadla, paní Eva Prokešová. Ve Slováckém divadle pracuje několik let jako krejčová. Podle výrazu obličeje bylo znát, že ji cena opravdu, ale opravdu těší. Režisér Bellan vyhrál umyvadlo, i když by se mu prý více hodila televize. Herec Trčálek nevyhrál nic. Divadelní ples nebyl snobárnou, divadlo už totiž není pro snoby. I příští rok to prý bude pořádný tanec.