Robert Bellan patřil v dobách, kdy vystupoval na jevišti Slováckého divadla, k nejoblíbenějším tvářím. Několikrát získal Slováckého Oscara, jeho komediální kreace vyvolávaly salvy smíchu. Dnes je všechno jinak. Rychlé šípy, které uvedl jako svoji režijní prvotinu na podzim roku 2000, mu začaly přinášet stejnou slávu a Robert se ocitl na druhé straně divadelního břehu. Jako režisér v Hradišti uvedl ještě Blbce k večeři (komedie získala cenu diváků) a brzy poté přijal nabídku z pražského divadla Rokoko. Tam nastoupil v loňské sezóně na post režiséra. Po Hradišti a věčně se smějících divácích je mu ale smutno a rozhodl se tedy, že se na Moravu na chvíli vrátí. V těchto dnech začíná se svými oblíbenými herci studovat ve Slováckém divadle další z komedií - Výstřely na Broadwayi Woodyho Allena. Díky ní se diváci ocitnou v atraktivním prostředí americké mafie a divadelního zákulisí.  Rychlé šípy na konci září oslaví 150. reprízu. Co tomu říkáš? Dělat divadlo, které zajímá a baví nejen režiséra a herce, ale především diváka, je mým možná neskromným, ale hlavním cílem. U Rychlých šípů se to, zdá se, podařilo. Po Rychlých šípech a Blbci k večeři jsi odešel do Prahy, kdes nastudoval mimo jiné i hororovou komedii Hrobka s vyhlídkou. Jaká byla spolupráce s pražskými hvězdami? Při práci nedělám mezi běžným hercem a tzv. hvězdou žádný rozdíl. Základ je vzájemná důvěra a víra ve společnou věc. Stalo se například, že jedna tzv. hvězda nebyla ochotná akceptovat mou představu realizace divadelního představení, a protože každý má právo na názor, role se přeobsadila a bez větších emocí jsme se rozešli. Mimochodem, roli převzala jiná tzv. hvězda, se kterou jsem si zkoušení opravdu užil a myslím, že i ona bude na naši společnou práci ráda vzpomínat. Líbám tě, Uršulo. Do SD se vracíš jako režisér s komedií Výstřely na Broadwayi. Prozradíš o ní něco před samotným zkoušením? "Výstřely" mě zaujaly tragikomickou rovinou příběhu. Dále mě zajímají některé otázky, které hra pokládá. Například - co je v životě podstatné: Láska? Úspěch? Přátelství? Sláva? Nebo jenom prostě zůstat sám sebou? I o tomhle jsou Výstřely na Broadwayi. Kdes vůbec takovou komedii objevil? V Divadle pod Palmovkou, kde ji podle filmové předlohy režíroval Jan Hřebejk. A dobře! Nicméně po zhlédnutí představení jsem dostal chuť realizovat hru taky, a to podle představy, která se ve mně zrodila už o přestávce na sociálním zařízení u divadelního baru. Ale diváci se nemusejí obávat. Slibuji, že místo zrodu prvotního nápadu nijak neovlivní intelektuálního ducha hry. Jak se těšíš na staré dobré divadelní známé? Těším se moc. S většinou souboru jsem dělal obě své zdejší inscenace a myslím, že "na sebe slyšíme". Jen mě trochu mrzí, že s oběma hlavními představitelkami jsem měl jako spoluhráč na jevišti časté erotické scény, ale jako režisér už nebudu mít příležitost. I když... Teď mě napadá, že vlastně můžu jejich hereckým partnerům tzv. "předehrávat" a užít si přitom taky. Máš nějaký svůj režijní sen, který by sis chtěl splnit? Pokud ano, kde a s kým by to bylo? Protože se věnuji režii poměrně krátkou dobu, je pro mne, řekl bych trochu nadneseně, "snem" každá další realizace nové hry. Takže momentálně si plním sen s Výstřely na Broadwayi s mnou oblíbeným souborem Slováckého divadla. Robert Bellan Narodil se v roce 1966 v Hodoníně, do Slováckého divadla přišel v roce 1988. Hned zpočátku si získal diváky díky svým komediálním rolím. Allen Felix ve hře Zahraj to znovu, Same, Milouš v Saturninovi, Lord Babberley v Charleyově tetě (za roli dostal Slováckého Oscara) a další patří mezi divácky nejvděčnější. Sám o svých nejoblíbenějších rolích vytvořených na jevišti Slováckého divadla ale před časem řekl: "Paradoxně jsou to role, které jsem nazkoušel s nepříliš mnou oblíbeným režisérem Ivanem Krejčím - Tobiáš Říhal z Večera tříkrálového a Pan Mannigham z Plynových lamp. Pamatuji si, jak jsem nadával, že tak krásné role musím zkoušet s takovým hovadem. Ovšem netušil jsem tenkrát, že mě už mnoho rolí takového významu nepotká." V roce 2000 na jevišti Malé scény uvedl jako režisér Rychlé šípy. Ty znamenaly v jeho dosavadní kariéře zvrat. Komedie začala vítězit na festivalech a Bellana začali logicky oslovovat z jiných divadel s nabídkami režijní práce. Mezitím se Rychlé šípy staly nejhranější komedií Slováckého divadla všech dob. Před odchodem do pražského divadla Rokoko nastudoval Robert Bellan rovněž na Malé scéně další komedii, tentokrát z pera francouzského dramatika Francise Vebera Blbec k večeři. Půvabný příběh o popleteném, ale dobrosrdečném úředníkovi se stal okamžitě dalším hitem divadla, komedie získala cenu za nejlepší inscenaci roku a Martin Vrtáček v hlavní roli cenu za nejlepší komediální výkon. Od loňského září režíruje Bellan v Praze. Tam nastudoval například hororovou komedii Hrobka s vyhlídkou. Do Uherského Hradiště se ale na skok vrací, aby zde uvedl komedii Woodyho Allena Výstřely na Broadwayi.