20. 2. 2004
Jiří Hejcman patří mezi výrazné mladé tváře Slováckého divadla. Na jevišti září jako Aljoša v Bratrech Karamazových, přízeň divaček získal jako Bejby v Šakalích létech, v nejnovější inscenaci Slováckého divadla Othello hraje Roderiga. Další hlavní role jej potkala v nové hře Zase jsem se umýval zbytečně, kterou na Malou scénu připravil režisér Ladislav Pešek. To je ideální důvod pro rozhovor. Studená sprcha ale přišla v okamžiku, kdy se Jiří rozpovídal. Nejde totiž rozpoznat, kdy si dělá legraci a kdy mluví vážně. Je tedy přesně takovým jako nová komedie.
Máš za sebou úspěšnou sezónu plnou velkých rolí. Která práce tě zásadně poznamenala?
Každá role mě poznamenala svým způsobem. Na každé jsem se naučil něco nového, z každé jsem si něco odnesl, například parohy...
Čekal jsem, že vzpomeneš třeba Bejbyho. V muzikálu Šakalí léta jej hraješ s velkým úspěchem. Cítíš se jako hvězda?
Jako hvězda se cítím v každém... Tedy, chtěl jsem říct, v žádném případě necítím. Vždycky, když je potlesk, tak mám pocit, že kolegům, kteří se chodí děkovat přede mnou, tleskají víc. Nevím...
Teď jsi nazkoušel další velkou roli v komedii Zase jsem se umýval zbytečně, která se hraje na Malé scéně. Jaké máš ze zkoušení pocity?
Krásné, práce mě těší. Velmi, velmi, velmi.
O čem je komedie Zase jsem se umýval zbytečně?
Jak bych to... Je to jednoduše o tom, že se zase někdo někde koupal zbytečně. To je snad úplně jasné.
S tebou se dělá rozhovor strašně těžko. Řekni, byls ty sám v situaci, kdy sis povzdechl, že ses zase umýval zbytečně?
Ne, zásadně se nemyji.
Nedávno jsi prohlásil, že by sis chtěl zahrát se Silvestrem Stalonem. Objevily se u tebe další podobné mety?
Ne, pořád mám na mysli jen jej. Už se něco rozběhlo, ale nechci to zakřiknout.
Velmi vehementně nabízíš v novinách nové předplatné do Slováckého divadla. Kolik z tvých přátel se ti už podařilo oslovit a pro předplatné získat?
Bohužel, je to smutné, ale zatím žádné. Nemám totiž žádné přátele (slzy).
Na co se sám nejvíc těšíš v novém divadelním roce?
Na své přátele. Jejda, já vlastně žádné nemám (slzy).