Ve Slováckém divadle se muzikály uvádějí pravidelně, ale vy jste se v žádném zatím neobjevil… Ačkoliv mám vystudované muzikálové herectví, muzikál ve Slováckém divadle mě zatím míjel a přišel ke mně až teď. Po třech letech od školy je všechno tak trochu složité. Jde o těžký žánr, kde jsou tři složky: tanec, zpěv a herectví. Navíc tady ve Slováckém divadle se dělá opravdu poctivě a na to všechno jsem si musel zase vzpomenout. Jak to bude s vaší rolí? Už jsme prozradili, že ve filmu váš předobraz nenajdeme… Já za Adélu zpívám a mluvím. Jsem ukryt v portálu, takže mě diváci v této roli vlastně neuvidí. A nejtěžší bylo právě sžít se se třemi kolegy, kteří Adélu animují na jevišti a vytvořit tak pokud možno co nejlepší symbiózu zpěvu s pohybem. Byla to fakt makačka. Popravdě řečeno, moc na ty kluky nevidím... Jaká byla spolupráce s Radkem Balašem? Já s Radkem dělám poprvé, Sugar mě minula kvůli zdravotním komplikacím. Ale mám možnost sledovat jeho práci. On si moc rád hraje. Vymýšlí neustále nějaké srandičky, fóry, srší nápady. A je samozřejmě náročnější. Už ví, co místní soubor všechno dokáže a baví ho posunovat hranice obtížnosti. A nás baví učit se nové věci. A je to tak správně. Ta práce má pro herce pak smysl. A je tu taky jeho zvyšující se náročnost na rekvizity. V každé jeho inscenaci je jich víc a víc. Co říkáte na hudbu Ondřeje Brouska? Jsem nadšený. Upřímně. Takhle by se měl dělat autorský muzikál. Ne jen tvořit popové melodie, aby z nich mohly být hity, jak to v mnoha případech dnešních muzikálů je. Tahle hudba je návrat ke klasickému muzikálu, který se dělal před mnoha lety. A je to správný směr. Navíc si s tím Ondra fakt pohrál a vymyslel spoustu hudebních vtipů a parodií i na současný muzikál a hudbu vůbec. Já jsem se tedy příjemně bavil, když jsem to poslouchal. Divák má možnost zaslechnout úryvky například z West Side Story, Jamese Bonda, nebo dokonce ze Smetany. Slyšel jsem i Draculu, ale to Ondra popírá. (smích) Je bylo těžké se ty skladby naučit? Ta hudba je dost těžká. Mám třeba písničku kde se pravidelně střídá po dvou taktech rytmus z dvou dob na tři. A to je fakt schizofrenie. Takže pro mě to těžké bylo. Je to výhoda, nebo handicap hrát na jevišti notoricky známý filmový příběh? To je otázka. Ono je to velké sousto. Udělat to jinak a přitom zachovat všechno, co by tam mělo být a co by lidi chtěli vidět. Ten film každý zná a očekává, že tam budou stejné scény, stejné vtipy, stejné hlášky. Každý to bude srovnávat. Ale myslím, že Radek se s tím umí poprat. Už to dokázal při Sugar. A ta, myslím, u diváků funguje. Muzikál je jednou velkou nadsázkou a parodií. Jaký humor máte rádi? Nemyslím si, že by to tak s muzikálem fungovalo všeobecně, ale Adéla taková je. Já mám rád inteligentní humor jaký dělají například Cimrmani, Divadlo Sklep, Marek Eben, ale pobaví mě i humor černý. Prostě se rád směju. Má režisér přesně všechno připraveno, nebo uvidíme některé nápady z vaší dílny? Na téhle práci je dobré, že Radek dá rád prostor i nám, takže pokud ho přesvědčíme, že by něco mohlo být vtipné, hned to tam vrazí. Je to pak pestré a každý divák si tam najde něco. Vzpomenete si, jak na vás po zhlédnutí zapůsobil film Adéla ještě nevečeřela? Viděl jsem to hodně dávno. Možná někdy ve třinácti. A pokud si pamatuji, neocenil jsem to příliš kladně. Měl bych se to na někdy zase kouknout a spravit si názor. Ale co když.. (smích) Kdybyste měli tu možnost nakrmit Adélu, koho byste jí naservírovali k večeři? Takových by bylo. Ale nemůžu být konkrétní, to jistě chápete. I když vy byste byl taky vhodný kandidát za tuhle poslední otázku.