Jiří Janík nastoupil do Slováckého divadla 7. února 1977 jako osvětlovač. Přes několik dalších pozic se v roce 1995 vypracoval až na post vedoucího umělecko-technického úseku. Byl tak přímým účastníkem a často i hybatelem obrovského technického rozvoje, který divadelní technika zažívala.

„V 70. letech se v divadelních reflektorech používaly takzvané horizontálky a vertikálky. Obrovské žárovky, které rády praskaly, a diváci občas slyšeli výbuchy, aniž by věděli, oč se jedná. Pro regulování světel se používaly reostaty a poté tyratrony, které jsme následně vyměnily za autotransformátory se strojním ovládáním. To už bylo lepší, ale bez hasicího přístroje v pohotovosti to nešlo,“ vzpomíná Jiří Janík na své začátky. Jak zdůrazňuje, vždy pro něj bylo zásadní, že divadlo je od slovesa „dívat se“, a s tímto vědomím od roku 2003 řídil výrobu více než stovky scénických výprav.

I zvuková stránka divadelního provozu zažila pod Jiřím Janíkem obrovský rozmach. „Abychom nemuseli jezdit nahrávat scénickou hudbu do Brna nebo Zlína, vybudovali jsme vlastní nahrávací studio, ve kterém vznikala scénická hudba pro naše inscenace mnoha renomovaných skladatelů, ale také spousta hudebních alb Jiřího Pavlici a dalších,“ vzpomíná Jiří Janík a dodává: „Ne každý má to štěstí potkat tolik uměleckých osobností a dobrých lidí a prožít tak zásadní rozvoj divadelní techniky.“

V divadle strávil Jiří Janík více než 40 let a v březnu letošního roku ukončil pracovní poměr.

Ivan Vacke byl součástí Slováckého divadla v letech 1984 až 2020. Působil jako osvětlovač a lighting designér. Během těchto let se musel několikrát přizpůsobit i velmi zásadním změnám v technologiích a softwarovém nastavení systému.

Je autorem světelného designu u více než stovky inscenací a světelný design vytvořil na scéně Slováckého divadla také při spolupráci s řadou dalších, především folklórních souborů včetně Hradišťanu.

Ivan Vacke však není jen osvětlovačem. Více než deset let byl zvukařem Rychlých šípů a je autorem výtvarné podoby Ceny komediantů. Jako výtvarník se na výpravě, scéně či kostýmech podílel u inscenací Agatomanie, Konkurz podle Grönholma, Oleanna, Pohádka z klobouku a Nezbedná pohádka.

Jako herec účinkoval v inscenacích Ondráš, Černí baroni, Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, Komedie o hvězdě a Ze života hmyzu. V neposlední řadě je držitelem prestižní ceny Divadla parodyje „Největší z idiotů“.