Kudy vedla vaše cesta k muzikálu Adéla ještě nevečeřela? Ta hlavní linka je asi z doby, kdy jsem s režisérem Pavlem Doležalem dělal inscenaci muzikálu Malý krámek hrůz. Ten taky pojednává o masožravé květině, která přeroste svému pěstiteli přes hlavu. Nevím, jestli ji viděl režisér Adély Radek Balaš, ale teď mě oslovil, protože tušil, že mám zkušenosti s výrobou té květiny. Prozradíte, jak bude Adéla na jevišti vypadat? Z poměrně nevinně vyhlížející rostliny se stane velká masožravá obluda, která bude nejenom požírat profesora Bočka a Květušku, ale bude také zpívat a tancovat. Inspirací vám byla americká Andrey z Malého krámku hrůz? Ano, američané to mají chytře vymyšleno, na výrobu květiny existuje dokonce celý manuál, podrobný návod, jak má kytka vypadat a co všechno by měla umět. Tady to bude samozřejmě trochu jiné, ale věřím, že stejně zajímavé. Měl nějaké speciální přání režisér Radek Balaš? Jistě, pan režisér například chtěl, aby kytka uměla ve vzduchu chytat kousky masa a polykat je. Podařilo se to? Nechte se překvapit. Kdo masožravou pro Slovácké divadlo vyráběl a kolik stála? Celou kytku vytvořili kolegové v brněnském divadle Radost, ale o rozpočtu se nesluší mluvit. Musí vám postačit, když řeknu, že byla hodně, hodně drahá. Hledal jste inspiraci i ve filmu? Ne, to ani nejde. Film má jiná pravidla, hovoří k divákům jiným jazykem. Ve filmu můžete pracovat s detaily, s triky, s animací, se střihem, na divadle nic takového není možné. Ale i to byla výzva. Při zahajovací zkoušce jste ukázal i seznam rekvizit. Víte, kolik jich je? Když jsem je připravoval, popsal jsem drobným písmem celou A3. Bylo jich okolo sto padesáti, ale od té doby ještě přibyly další. Co všechno jste museli vyrábět? Toho je opravdu hodně. Pan režisér například chtěl, abychom měli buřinku, ze které vyjede boxerka a zase zajede zpátky, tak jak je to ve filmu. Nakonec jsme vymysleli ještě lepší a vtipnější řešení. Takových případů by bylo daleko víc. Znáte současný soubor Slováckého divadla? Jak si s výzvou jménem Adéla ještě nevečeřela podle vás poradí? S uherskohradišťskými herci jsem se setkal v roce 1990, kdy jsem s režisérem Pavlem Doležalem dělal scénu k inscenaci hry Muž z kraje La Macha. Od té doby se soubor proměnil, takže jej znám jen z médií, ale myslím, že má výzvy rád a Adéla bude určitě z těch, kterou vezmou za svou.