„Je to první představení, ve kterém jsem ve Slováckém divadle hrála, a tak na něj vzpomínám moc ráda, stejně jako na výkony svých kolegů. Je to velmi silný příběh o autistickém chlapci a jeho rodině. Věřím, že ve vás znovu vyvolá emoce tak, jako je vyvolal v nás,“ svěřila se Tereza Hrabalová, která v inscenaci hrála roli Sestry.

Alžběta Mahdalová ztvárnila v Autistovi Matku. „Myslím, že v základu matky je radost z každého pokroku a úspěchu dítěte, ale i zodpovědnost, únava a strach. A to jsem tehdy jako samoživitelka dost dobře znala… Dost jsem se prala se zdáním „normálnosti“: když není vše v pořádku uvnitř rodiny, tak ať se vše tak zdá aspoň navenek. To mi vůbec nešlo. Jak se můžu jako matka postiženého chlapce tvářit, že je vše v pořádku? Kde mám vzít tu sílu být pro ostatní vyrovnaná, když uvnitř to vše vře, nikoho můj problém nezajímá a nikdo mi nepomůže!? To byl můj osobní boj,“ říká dnes s tím, že na zkoušení velmi ráda vzpomíná a občas se jí i zasteskne.

Svou vzpomínku přidal i Josef Kubáník, který exceloval v hlavní roli autistického chlapce Kašpara. „My jsme měli Autistu moc rádi a myslím, že zasáhl i vás diváky. Jsem přesvědčený, že to bylo tím, že jste viděli skutečné příběhy, které někdo prožil. Ten někdo se jmenuje Matěj, je mu teď něco přes 20 a to vyprávění sepsala jeho sestra Alžběta. U Autisty jsme snad ale zažili úplně nejhorší představení, a to bylo tenkrát, když se jednou přijel na Autistu Matěj a celá jeho rodina podívat. Představte si to: stojíte na jevišti, hrajete něčí život a ten někdo se na vás dívá. Vypadá to ale, že Matěj i jeho rodina byli tehdy spokojení,“ vyprávěl Josef ve videu, kterým zval ke sledování Autisty na facebookových stránkách Slováckého divadla. Právě tam mohou zájemci komorní drama stále zhlédnout.