Kdo je Karolina Světlá

Karolina Světlá, vlastním jménem Johana Nepomucena Rottová, provdaná Mužáková (24. února 1830 Praha– 7. září 1899 Praha) byla česká spisovatelka, představitelka generace májovců. Je považována za zakladatelku českého vesnického románu. Karolina Světlá pocházela ze zámožné rodiny Rottovy.

V mládí se jí dostalo vzdělání; kromě němčiny a češtiny ovládala také francouzštinu. Její dílo a život velmi ovlivnilo přátelství s Janem Nerudou, se kterým měla platonický vztah, a s Boženou Němcovou, ze zahraničních literátů její tvorbu ovlivnila francouzská spisovatelka George Sand.

Roku 1852 se vdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka (1821–1892), který ji také uvedl do kruhů české společnosti, kde se sblížila s Boženou Němcovou. Literárně začala tvořit koncem 50. let, kdy překonávala krizi způsobenou smrtí svého jediného dítěte, dcery Boženky (1853). Manželovo rodiště Světlá pod Ještědem bylo inspirací pro její pseudonym a život v Podještědí, kam jezdila na léto, pro její tvorbu. Od roku 1878 trpěla oční chorobou a musela svá díla diktovat. Její sekretářkou a společnicí byla její neteř Anežka Čermáková-Sluková.

Karolina Světlá byla členkou několika emancipačních spolků. Roku 1871 založila tzv. Ženský výrobní spolek český, který pak i několik let řídila; cílem spolku byla pomoc dívkám z chudých rodin, vzděláním a prací. Spoluzaložila Americký klub dam, společně s Vojtěchem Náprstkem. Působila i jako novinářka, jejím hlavním tématem bylo postavení ženy ve společnosti. Byla přesvědčena, že ženy svými vlohami a inteligencí jednou dokáží, že jsou schopné studovat a samostatně se rozhodovat. Svým rozhledem působila na nejbližší okolí jako geniální žena, jaká se v tehdejší společnosti běžně nevyskytovala.

O čem je Kříž u potoka

Kříž u potoka je román Karolíny Světlé z roku 1868. Patří mezi pět románů, které vznikly od poloviny 60. let 19. století a v nichž Světlá zachytila obraz krajiny a lidí v Podještědí, kam se uchýlila po smrti jediné dcerky. V tvorbě Světlé se mísí starší romantická tradice s postupy literárního realismu.

Světlá se v tomto románu nechala inspirovat reálnou předlohou: děj i postavy vytvářela na základě vypravování ještědských známých a místa popsala podle skutečných míst, které objevila během svých procházek krajem. Hlavní hrdinkou je Eva, která odmítá lásku muže, který ji miloval, a snaží se napravit svého sobeckého manžela. Což se jí také podaří - muž prací v obecní samosprávě zlomí rodové prokletí a dostane se mu všeobecného uznání.

Hra pojednává o poslední generaci rodu Potockých. Rodu, který tíží skutky předků. Vražda a kletba. Je možné chmury a přízraky našich rodičů i dědů překonat? Prolomit temné vlny stínů minulosti? Dokáže lidská láska bojovat ve vztahu, kde se muž ženě před očima mění z milujícího anděla ve zvíře? I tyto otázky si klade divadelní adaptace slavného vesnického románu, který nastudoval zkušený Martin Františák.

Co řekli o Kříži u potoka

Režisér Martin Františák: "Román Karolíny Světlé má většina z nás v povědomí ještě ze základní školy. Jde o osvícenský román, naivistický pro dnešní dobu. Obsahuje ale dva silné příběhy, které by mohly oscilovat i s dnešním člověkem."

Dramaturgyně Markéta Špetíková: "Je pravda, že román Světlé má jisté momenty, které dnes působí naivně. Vědomě s tím pracujeme – potlačujeme je nebo problematizujeme. V obecné rovině myslím, že vesnický román stále živý je. Mezi nejlepší současné české prozaiky bezpochyby patří Jiří Hájíček a jeho romány zasazené na jihočeský venkov. Rozhodující je myslím hloubka zkušenosti či prožitku, kterou dovede autor zprostředkovat, nikoli žánr."

Herečka Klára Vojtková:"Román jsem četla až teď a dobře tomu, myslím, že na střední bych se těžko prokousávala jazykem i dlouhými popisy krajiny až k samotnému akčnímu a zároveň mystickému příběhu. Na vesnickém dramatu mě vzrušuje ta jadrnost, surovost a tvrdost lidí, hlavních hrdinů i obce samé. Jejich jednání není delikátní, jde do krajnosti."