Jitko, jak hodnotíte své setkání se slavnou hrou Kočka v oreganu?

Jsem ráda, že jsem právě v této inscenaci mohla hrát. Jednak jsem měla vedle sebe skvělé kolegy se kterými se nám moc hezky pracovalo a těšili jsme se na každé představení Kočky. A taky zkoušení bylo nesmírně náročné, ale na druhou stranu velmi intenzivní.

V čem bylo tak náročné?

Mám ráda zkoušení v menším kolektivu, protože se při něm režisér může soustředit jen na vás nebo na jednoho dva další kolegy a nezabývá se dalšími třiceti lidmi. Navíc hry jako Kočka v oreganu jsou hodně psychologické a je třeba hodně rozebírat, co a proč která postava říká a dělá. Je to takové piplání v dušičce.

Na premiéru přijel i autor hry, britský dramatik Torben Betts. Byli jste z toho nervózní?

Abych pravdu řekla, ani ne, protože jsem se uklidňovala tím, že nám nebude rozumět (smích). Po premiéře jsme si s ním povídali a zjistili jsme, že přesně věděl, která část hry se právě odehrává, i když neumí česky. Pochválil nás za to, jak jsme postavy vytvořili, to nás moc potěšilo.

„Úžasné herecké výkony,“ chválil po premiéře autor

Kočka v oreganu je nejslavnější hrou uznávaného britského dramatika Torbena Bettse. Hraje se s velkými úspěchy po celém světě a pokud mu to čas dovolí, rád přijede na premiéru kdekoli po zeměkouli. Nevynechal ani premiéru ve Slováckém divadle. „Torben má vysoká očekávání, nejlepší zpracování Kočky podle svých slov viděl právě v České republice,“ prozradila těsně před premiérou někdejší manažerka divadla Jitka Honsová, která dramatikovi dělal průvodkyni.

A uherskohradišťští divadelníci ho nezklamali. „Kočka v jejich podání byla skvělá, moc se mi líbila. I když v mém osobním pohledu je ta hra více naturalistická, méně stylizovaná. Byl jsem ovšem zcela nadšený z hereckých výkonů,“ chválil Jitku Hlaváčovou, Pavlínu Hejcmanovou, Pavla Šupinu a Františka Maňáka. Ke chvále se připojil i Michal Zahálka, který Kočku v oreganu přeložil do češtiny. „Kočka v oreganu patří z mých překladů k těm nejmilejším – a bylo mi velkou ctí a potěšením, že jsem se mohl poměrně zblízka podílet právě na vzniku inscenace ve Slováckém divadle. Nedávno jsem tu krátce po sobě viděl Její pastorkyni a Tři sestry, obě inscenace řadím ke špičkám současného českého divadla, a ocitnout se v takhle prestižním kontextu a pracovat se čtveřicí herců tohoto formátu je jednoduše radost,“ uvedl.

Všichni jsme nakonec lidé

Hra Kočka v oreganu pojednává o situaci, kdy partnerská dvojice nájemníků pozve na seznamovací večírek manželský pár odvedle. Vše se vyvíjí dobře až do chvíle, kdy intelektuální, politické a sociální názory jedněch začnou narážet na názory druhých. Jsme opravdu tak rozdílní jen proto, že každý z nás žije v jiné sociální bublině? Nebo nakonec máme všichni stejné radosti i strasti, zkrátka proto, že jsme lidé?

„Primárnym posolstvom, ktoré v hre Kočka v oreganu vnímam je to, že na dialóg nestačí, keď sa dvaja rozprávajú, ale potrebné je aj to, aby sa počúvali. Zároveň poukazuje na to, že aj keď nás triedne rozdiely od seba oddeľujú, problémy môžeme mať častokrát všetci veľmi podobné. Tým, že odídeme na iné miesto, ich však nevyriešime, keďže sú poväčšine dnu a nie von,“ upřesňuje hlavní myšlenku hry režisér Miroslav Lukačovič.

Kočka v oreganu se setkala i s vřelým diváckým přijetím. „Byla jsem na veřejné generálce a musím říct, že téma i vynikající herecké výkony všech herců mě hluboce zasáhly. Slovácké divadlo prostě umí!“ vzkázala do divadla jedna z nadšených divaček.