„Proč tady rád pracuji? Jsou to úplně prostinké důvody, jednak řekl bych rodinné, které souvisí s tím, že jsme jezdili tuhle do Častkova a že naše tetka, když já jsem byl mladičký, měla vždycky do Slováckého divadla předplatné a i já jsem do Hradiště jezdil. Takže znám jeho vůni a takovou tu křivolakost od dětství. Taky je mi milé místní nářečí. Slovácké divadlo je mi blízké lidsky, herci tady mají pro divadlo šťastnou povahu. Nikdy jsem tady taky neviděl takové ty banální divadelnickoprovincionální pomluvy. Soubor je dobře utvořený a je stmelený přirozenou snahou a pracovitostí a vším tím hezkým, co u divadla má být.
Mám to tady zkrátka čím dál radši. A vidím, jak herci pořád hrají, mají dlouhá představení a protože jsou z kraje ryzího a plného emocí, tak i oni jsou plní emocí a často to nedokáží vstřebat. Častokrát se musí uklidnit z té tenze, která zůstává v člověku. Tu opravdovost na nich obdivuji. Nic nedělají polovičatě. Ale je tady i taková roztomilá laxnost. Ale jinak je všechno při starém. Herci jsou stále stejní a stejně dobří.“