Davide, jaký byl váš první dojem z Ošklivce?

Že to nebude tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Ta hra se tváří jako veliká komedie a pořádná legrace, ale hned na druhý pohled je poznat, že to je sice vtipné, ale zároveň hodně hořké a bolavé.

O čem tedy ta hra podle vás je?

Je to o krizi identity, o tom, jak ovlivňuje celý náš život to, jak nás vnímá okolí. O tom, že jakmile jednou člověk ztratí svoji tvář, tak už ji nikdy nemusí najít.

Mluvíte o plastické operaci, nebo o ztrátě osobitosti? Obojí je ve hře zmíněno…

Právě že si to každý může vyložit jakkoli. Ta hra je napsaná tak, že je o plastice, ale vlastně není, funguje tam jen jako zástupná věc.

Na Malé scéně si zahrajete po několikaleté pauze. Máte ten prostor rád?

Ano, moc! Ten prostor je hodně kontaktní a pro některé typy her mnohem lepší. I když i naše velká scéna je vlastně docela malá (smích).