„Manželka si pečlivě překreslila rozměry budoucího domu na čtverečkovaný papír - přenést rozměr něčeho někam je pro mě něco jako pochopení vesmíru - a pak kombinovala, měnila, já jsem u toho nosil kávu, zpíval jsem, recitoval, a nakonec jsme to dali dohromady a máme obrovskou radost,“ popisuje představitel Jindy Hojera.

A když se pak přešlo k praktické části stavby, situace se opakovala. „Je to dřevostavba a na to jsou potřeba odborníci, ostatně jako na všechno. Takže já přicmrndávám kolem a recituji monology světové dramatické tvorby.“

Do stavebnin častěji než do Lidlu

Přesto David Vaculík nahlédl do tajů stavařiny víc, než si původně myslel. „Věty jako ‚Pane Vaculíku, to nemáte v cenové nabídce, to si musíte udělat sám,' nebo ‚Jasně, že to můžeme udělat, ale nebude to levný,' či ‚Zaizolovat sokl je úplná hračka, to zvládnete,' ze mě během půl roku udělaly stavební monstrum. Do stavebnin jezdím častěji než do Lidlu. Před časem jsem si šel koupit svoje úplně první pracovní boty. Byl to zážitek srovnatelný snad jen s mojí první premiérou ve Slováckém divadle,“ směje se David.

Přes všechny útrapy se však stavba vysněného domova blíží do finále. „Vánoce už budeme trávit v novém domě. Teda pokud nějaké budou. Slyšel jsem, že u štědrovečerního stolu se budou moct sejít maximálně dva. Nás je doma o tři víc, tak nevím, jak to dopadne,“ uzavírá David Vaculík.