Deniso, kdy a jak jste se dozvěděla, že váš dědeček byl herec a zahrál si v jednom z nejslavnějších českých filmů Limonádový Joe?

Bylo mi 7 let, když jsem poprvé viděla dědečka v televizi. Pamatuji si, že jsem volala na tatínka. „Tatí já vidím dědu v televizi, jak je to možné“.  Dostal maličkou roli v jednom z dílů Nemocnice na kraji města. Do této chvíle jsem vůbec nevěděla, že byl můj děda herec. Byla to náhoda, že jsem zrovna šla kolem televize a děda na mě vykouknul. Moje maminka seriál sledovala. Pamatuji si, že jsem se potom na dědu vyptávala a tatínek mi řekl: „ Ano tvůj děda byl herec.“  V té době byl už děda po smrti.  Postupem času jsem se více začala o herecké umění svého dědy zajímat.

Říkala jste, že jste byla ještě malá, když dědeček zemřel, přesto, stihl vám ještě něco o filmu popovídat?

Film Limonádový Joe jsem poprvé viděla v 10 letech. Pro mě to byla v té době velká legrace.  Neustále jsem vyhlížela scény, kde uvidím dědu. Když jsem ho konečně viděla, tak jsem na něj byla hrozně pyšná, jak šerifa skvěle zahrál. Samozřejmě jsem se až mnohem později dozvěděla, že to byl velmi slavný film. Z vyprávění od své babičky a tatínka vím, že natáčení bylo velmi náročné. Často se natáčelo ve studiu, kde bylo v jednom obraze mnoho herců a vše se muselo mnohokrát opakovat, než se záběr povedl natočit, aby bylo vše v pořádku a podle přání pana režiséra. Během natáčení si užil mnoho legrace. Poznal spoustu mladých začínajících herců a hereček. Moc si té role vážil, protože film byl báječně herecky obsazený.

Jak vzpomínal na natáčení, kolegy?

Měl velké štěstí, že si mohl během divadelní a filmové kariéry zahrát s plejádou samých báječných herců. Velmi rád vzpomínal na paní Květu Fialovou, Miloše Kopeckého, Karla Fialu, Waldemara Matušku, Vladimíra Menšíka a na mnoho dalších kolegů, které poznal během natáčení Limonádového Joea. Všechny spojoval velký smysl pro humor a během natáčení zažili mnoho vtipných historek.

Jaký vy sama máte k tomu filmu vztah?

Musím se přiznat, že pro mě Limonádový Joe je velmi srdcová záležitost. Je to dokonalá parodie na western. Naprosto báječná hudba a skvělé texty písní. Film je plný humoru a vtipných hlášek, které si pamatujeme mnozí dodnes. Herecké obsazení bylo skvěle vybráno. Mnoho báječně odvedených kaskadérských scén, které byly velmi náročné a dokonale provedené. Myslím si, že se skutečně povedlo natočit v té tobě film, který u nás neměl obdoby a právem získal mnoho ocenění po celém světě.

Váš dědeček byl ale i jedním ze zakladatelů Slováckého divadla. Jaký měl k němu i Uherskému Hradišti vztah? Víte něco i o této historii?

Dědeček byl velmi aktivní a měl značné organizační schopnosti, které se snažil uplatnit. Miloval český jazyk a jeho velkým přáním bylo založit divadlo. Toužil potom splnit si své sny a zkusit si sám režii a dramaturgii. Po ukončení studia na Státní konzervatoři v Brně (1932) působil jeden rok v divadle v Kladně, ale vrátil se zpět do Ostravy a Brna, kde vynikl koncem války snahou o vytvoření Moravského lidového divadla. V letech 1945-1947 hrál a režíroval v Beskydském divadle v Hranicích u Přerova. Následně si splnil sen a stal se uměleckým šéfem ve vašem Slováckém divadle v Uherském Hradišti (1947-1952), o jehož zřízení se po válce značnou měrou zasloužil společně s Mudr. Miloslavem Lázničkou a Josefem Huškou. Všechny tři spojovalo přátelství z dob studia a velký vztah k divadlu a k českému jazyku. Divadlo 10.10.1945 zahájilo činnost premiérou Gabriely Preissové Její pastorkyňa v režii mého dědečka. Na tuto dobu byl dědeček velmi pyšný. V Uherském Hradišti prožil svá tvůrčí léta a měl zde i mnoho přátel a podporovatelů.  Mohl si tak plnit své umělecké sny.

Žijete v Praze, sledujete přesto, co se děje na slovácké scéně?

Vaše divadlo sleduji prostřednictvím facebooku. Hrajete krásná představení. Jsou to tři roky, kdy jsem o prázdninách navštívila Uherské Hradiště a byla jsem se podívat na budovu Slováckého divadla. Přeji vám všem v divadle hodně krásných premiér a mnoho spokojených diváků.

Rádi bychom vás oficiálně pozvali na premiéru Limonádového Joea v sobotu 20. 11. ve Slováckém divadle. Přijdete?

Bude mi velkou ctí na premiéru přijet. Moc děkuji za pozvání.