17. 10. 2013
Recenze J. P. Kříže na naši buffoperu Dobře placená procházka má dlouhý název: Jiří Šlitr vyhodil ze Semaforu Karla Gotta. Dávnou historku z přípravy Dobře placené procházky připomněl v Uherském Hradišti Jiří Suchý. Co si pod oněmi slovy představit? Nejlepší bude, když si recenzi sami přečtete a přijdete se podívat. I dnešní repríza nabízí ještě několik volných míst. Pravda, až v poslední řadě na balkoně, ale je tam odtud pěkný výhled. Anebo přijďte jindy. Největší výběr míst máte v této chvíli v sobotu 28. prosince (podívejte se SEM...), dřívější reprízy jsou obsazené podobně jako ta dnešní. Ale teď již slíbený text J. P. Kříže...
Nemohli si ve Slováckém divadle naplánovat vstup do nové sezóny lepší, než buffooperu z nejslavnější éry Semaforu - Dobře placenou procházku Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Po Hradci Králové se do nastudování kousku z poloviny šedesátých let znovu pustil Radek Balaš.
Pamětníci slzí, protože v původní verzi, zaznamenané naštěstí Jánem Roháčem pro televizi, excelovali kromě S + Š tehdejší hvězdy Eva Pillarová, Naďa Urbánková, Hana Hegerová, o něco méně René Gabzdyl, a už vůbec ne Karel Gott, kterého dotčený Šlitr z obsazení vyhodil, když „honák Woody“ nepřišel na první zkoušku.
Kdesi nad Kanálem
Krásně o tom povídá na cédéčku - nahrazujícím k hradišťské inscenaci tištěný program - pamětník nad jiné: Suchý. V rozhovoru s režisérem Balašem se mimo jiné dovíte, jak bohém Walda Matuška prošvihl několik představení Semaforu, protože měl ve zvyku nasmlouvat i dvě vystoupení na stejný večer.
K Balašovu slováckému pojetí Dobře placené procházky mám ale podstatné výhrady. Zbytečně sklouzává do laciné lascivnosti. Vidět holé pozadí Petra Čagánka v roli rozvádějícího se Uliho obývajícího vanu, která je podstatnou rekvizitou hry - jazzová Šlitrova opera se tak dokonce ve druhé ze tří Suchého verzi libreta jmenovala, je - pitomé.
Ano diváci i při dalších vtípcích této pokleslé kategorie celkem živě reagují, jak jsou zvyklí kvitovat uřehtanost některých televizních bavičů. Publikum jednoho z nejlepších divadel v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, je ale zvyklé na inteligentnější zacházení.
Mnohem víc vcucnou přece každého evergreeny, z nichž Jsi nejkrásnější krajina, co znám, Ty jsi švarná, já jsem švarný, šanson původně pro Hegerovou Život je hrozná, černá studna - a především hit proslavený Pillarovou, tetou z Liverpoolu: Kdesi nad Kanálem potkala jsem málem barokního anděla, trůní natrvalo ve dvoraně slávy.
S hvězdou Vojtkovou
Dobře placenou procházku v Hradišti - s takovou neslanou nemastnou papundeklovou krabicovou scénografii Davida Marka a buffoopeře (žánru z lidového prostředí) lépe odpovídajícími kostýmy Jolany Schofield-Izbické - drží nakonec chválabohu vysoko nad vodou živá kapela Josefa Fojty, a hlavně znamenitě pěvecky disponovaný herecký soubor.
Čisté intonace Anny Pospíchalové (teta Brockefellová), Petra Čagánka (Uli), Martina Vrtáčka (Advokát), profesionálně vyzrálý výkon "Thálie" Tomáše Šulaje (Listonoš) s perfektní etudou otloukání hlavy o nábytek a o zeď, šperkuje pohybovou a hereckou dokonalostí Klára Vojtková (Vanilka). V company září Josková, Majkus, Stránský ml., Macháček i „pomocnice“ z JAMU Jackuliaková, Austová, Hatalová, Jagerčíková. Nakonec tedy - moc dobrý muzikál!
Slovácké divadlo Uherské Hradiště - Jiří Suchý, Jiří Šlitr: Dobře placená procházka. Režie a choreografie Radek Balaš, dramaturgie Igor Stránský, scéna David Marek, kostýmy Jolana Schofield-Izbická, hudební úprava a aranžmá Karel Cón, Josef Fojta, hudební nastudování Josef Fojta, pohybová spolupráce Jitka Josková. Premiéra 14. září, psáno z reprízy 16. září 2013.
Hodnocení 70%