Vaše písnička s Karlem Gottem je nebezpečné dotýkat se hvězd je jednou z nejslavnějších v celé historii české pop music. Co pro vaši pěveckou kariéru znamenala?
Malý zázrak. Splnilo se mně to, co si snad přejí všichni zpěváci - nazpívat skladbu, která se stane evergreenem. A tím tato skladba je do slova a do písmene. V šedesátých letech minulého století jsem ji zpívala se skvělým Karlem Gottem, ve třetím tisíciletí ji zpívám se skvělým Vojtou Dykem a pořád stejně ráda. A teď zazní i ve Slováckém divadle, z čehož mám upřímnou radost.

Na starších i novějších záběrech vašeho zpěvu je znát, že zpíváte s obrovskou vervou, nicméně choreografové vás ušetřili velkých pohybových kreací. Proč?
Jednoduchá odpověď, poněvadž jsem dřevo.

Může choreografie nějak omezit zpěvákův výraz?
Náročná choreografie omezí zpěvákův dech.  A co neudýcháte, neuzpíváte. Pak zbývá švindl na playback.

V několika skladbách (Glory aleluja, Je nebezpečné dotýkat se hvězd) je vidět, že se s kolegy předháníte v tom, „kdo z vás víc a líp“. Bylo to všechno důkladně připravené (jak to u divadla nebo ve filmu bývá), nebo jste měli volnou ruku?
Jiří Šlitr s námi skladby nakorepetoval a poněvadž nás měl přečtené a důvěřoval nám, dal nám ve studiu při nahrávání volnou ruku. Pak jsme ale měli co dělat při natáčení, abychom se strefili do playbacku.

Z filmu je i po tolika letech cítit neuvěřitelná atmosféra a chuť zpívat, hrát. Bylo to takové i při natáčení?
Samozřejmě, měli jsme chuť nejen do zpěvu a hraní, ale i do života. To se nutně muselo odrazit.

V čem je podle vás tajemství úspěchu filmu Kdyby tisíc klarinetů?
V genialitě Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. A v neposlední  řadě  vkus ve výběru zpěváků. (smích)

Na které pěvecké partnery nejraději vzpomínáte a proč?
Pro mě je nezapomenutelný  Waldemar Matuška,  pro jeho nádherný hlas  výtečně znějící v basových, v barytonových i tenorových polohách. Byl to bohém s velkým srdcem. Škoda, že už můžu jen vzpomínat a už si s ním nikdy nezazpívám.

Určitě jste dostala nabídky zpívat v některém z muzikálů současné produkce. Proč jsme vás v žádném neviděli a jaká by musela nabídka být, abyste na ni kývla?
Nekývnu na žádnou nabídku, jsem ráda na tak zvané volné noze. Mám kolem sebe vynikající muzikanty, jako jsou kontrabasista Vít Fiala, pianista Milan Dvořák, klávesák Radim Linhart či kytarista Adam Tvrdý. S takovou kapelou je radost spolupracovat, nikdo nám do ničeho „nekecá“, nikdo nás nerežíruje, děláme, co nás baví a jsem šťastni, že to baví i naše příznivce. Navíc nemusím na jevišti tančit!

Přijela byste do Slováckého divadla na některou reprízu Kdyby tisíc klarinetů?
Když mě kolegové pozvou, přijedu velmi ráda.

Co byste vzkázala hercům Slováckého divadla, připravujícím muzikál a co divákům, kteří se na něj těší?
Aby šli do toho s takovou chutí jako bezmála před půl stoletím my. A diváci se určitě budou mít na co těšit, muzika je jedinečná a děj stále velmi aktuální. Tak zlomte vaz!


Eva Pilarová:

Zpívala už od dětství, a to i vážnou hudbu. Koncem 50. let začala na brněnské JAMU studovat operní zpěv, zároveň v té době vystupovala v divadle Večerní Brno. Po roce studia, v roce 1960 však JAMU opustila a nastoupila do pražského divadla Semafor. V roce 1962 odešla spolu s Waldemarem Matuškou a Karlem Štědrým zpívat do Divadla Rokoko, ale už v roce 1964 se vrátila zpět do Semaforu. V tomtéž roce si také ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zahrála roli sice drobnou, ale s úžasným duetem s Karlem Gottem (píseň Je nebezpečné dotýkat se hvězd). Během své dlouhé pěvecké kariéry nazpívala velké množství známých hitů, získala tři Zlaté slavíky. Je to zpěvačka obdařená velmi krásným, silným a barevně zajímavým, naprosto nezaměnitelným hlasem – sopránem o rozsahu tří oktáv, oplývající navíc vynikající pěveckou technikou. S přibývajícími léty se stále více orientuje především na žánrovou oblast jazzu a swingu. I když je stále vynikající zpěvačkou, přece vrchol její kariéry spadá do 60. a 70. let; dnes patří právem k pěveckým legendám s neoddiskutovatelně jedním z nejlepších hlasů, jaký vůbec česká pop–music kdy měla.

(Zdroj: Wikipedie)