Viděli před tím, než jste začali v divadle zkoušet Donaha!, stejnojmenný film? Jak na vás působil? Míra Zavičár: Film jsem viděl dávno před tím, než jsme začali zkoušet muzikál u nás v divadle. Ale vybavoval jsem si jej jen matně. Ovšem pamatuji si, že jsem se při jeho sledování docela dost bavil. Martin Vrtáček: Já jsem jej viděl až při studijním promítání a musím říct, že mě upřímně dojal. Napadlo vás někdy, že byste si mohli zahrát jedny z hlavních postav v podobném muzikálu? Míra Zavičár: Ani ne. Patřím k těm lidem, kteří se na veřejnosti svlíkají jen párkrát do roka. Jinak jsem v zásadě dost stydlivý člověk. Bude to pro mě velký „protiúkol", jak se na divadle říká roli, která herci není úplně nejbližší. Martin Vrtáček: Ani ve snu by mě to nenapadlo! Myslel jsem si, že budu ušetřen toho, abych se na jevišti v mém věku svlíkal. Při čtení textu a při sledování filmu se všichni herci velmi dobře bavili. Muzikál ale není jenom legrace, je v něm spousta silných okamžiků. Který z nich pro vás byl nejzajímavější? Míra Zavičár: Už samotné důvody, proč se partička chlapů rozhodne živit se striptýzem, jsou silné dost. Oni to nedělají z rozumu, ale proto, že jiných možností, jak si vydělat na živobytí, není. Možná tak dáme všem nezaměstnaným návod, jak na to. Pak by se ale o našem národě prohlašovalo, že co Čech, to striptér. Martin Vrtáček: Pro mě je silné asi to zjištění, že člověk je někdy zbytečně zakomplexovaný. A přitom vztah dvou lidí je úplně o něčem jiném. Jak jste se připravovali na své role? Přece jenom diváci tentokrát uvidí o hodně víc než obvykle… Míra Zavičár: To je právě to. Má postava má podle scénáře hrudník jako vrabec, takže v tom bych tak velký problém neviděl. O dalších proporcích se ale ve scénáři nepíše, tak se je snažím posilovat. Všechny. Martin Vrtáček: Mohu se naprosto nepokrytě cpát. Mám to dokonce přikázáno! Taky se ale hodně musím připravovat pěvecky, protože party jsou velice náročné. Častokrát je diskutovaná nahota na jevišti. Někdo ji vítá, jiný odsuzuje. Co si o jevištní nahotě myslíte vy? Míra Zavičár: Když se na jevišti svlíkal někdo jiný, vůbec mi to nevadilo. Vždycky jsem byl v těchto věcech vůči kolegům škodolibý a kopal jim jámu. Teď do ní sám padám. Martin Vrtáček: Když je to nahota vkusná, tak proč ne. Osobně mám raději nahotu ženskou, protože ženy jsou zejména v tomto ohledu ty lepší a vhodnější polovičky. Co by se muselo stát, abyste stejně jako vaše postavy uvažovali o tom, že se začnete živit striptýzem? Míra Zavičár: Já už o tom velmi silně uvažuji. Pak bych si totiž konečně mohl začít přivydělávat divadlem. Martin Vrtáček: Nic by se nemuselo stát, protože bych do toho nešel. Raději bych byl o chlebu a o vodě. Nemám potřebu se takto předvádět. Jaká je spolupráce s režisérem Radkem Balašem? Už se trochu znáte, pracovali jste spolu na mnoha muzikálech… Martin Vrtáček: S Radkem se mi pracuje velice dobře. Přesně ví, co chce a vždy je perfektně připravený. Nikdy jsem u něho nezažil, že by bylo na zkoušce dusno. Velice rád pracuji v klidu a v pohodě. Je něco, čeho se při zkoušení obzvlášť bojíš? Míra Zavičár: Dlouho jsem byl v takové fázi, že jsem se bál téměř všeho. Výhodou ale bylo to, že tempo zkoušení bylo tak rychlé, že jsem si ten strach nestíhal příliš uvědomovat. Zkoušeli jsme na třech místech současně. Někdo korepetoval v nahrávacím studiu, jiný se učil choreografie s nesmírně trpělivou Saškou Vronskou a další na jevišti aranžoval s režisérem nové scény. Nedávno jsem slyšel příhodný a trefný výraz, že jsme tkali na třech stavech najednou. To je přesné. Večer jsem si pak lehal do postele a sám svými myšlenkami jsem upadal v tichosti do depresí. Martin Vrtáček: Vždycky se bojím Radkových náročných choreografií. Ve výsledném efektu to vypadá jakoby nic, ale ta dřina! A na závěr otázka, kterou si pokládají snad všichni diváci. Půjdete v závěru hry opravdu donaha? Míra Zavičár: Párkrát to možná zkusíme a pak si začneme spolu s Richardem Mullerem zpívat: už nebudem nahý, drahé slečny, drahé ženy… Martin Vrtáček: Ať se diváci přijdou podívat! ---------------------------- Míra Zavičár: Ve Slováckém divadle působí od roku 2001 po skončení studia na brněnské JAMU. Diváci si jej pamatují z komedie Rychlé šípy, Portugálie, Liška Bystrouška a z dalších her. Na internetových stránkách Slováckého divadla na sebe prozradil, že je plný ideálů a baví jej všechno – nejenom divadlo. Diváci se o tom mohou přesvědčit v muzikálu Donaha!, kde vytvořil odzbrojující postavu jménem Malcolm. Martin Vrtáček: Do uherskohradišťského divadla nastoupil v roce 1991. Za dobu svého působení vytvořil celou řadu významných rolí, získal mnoho diváckých i odborných cen. Tou zatím poslední byl Slovácký Oscar a Největší z pierotů za postavu Cyrana z Bergeracu. Přiznává, že na divadle je pro něj největším zážitkem okamžik, kdy se otvírá divadelní opona. V muzikálu Donaha! vytvořil postavu dobrosrdečného a věčně nenasytného Dava.