Pane režisére, s komunální politikou máte osobní zkušenosti. Je to důvod, proč vám je téma hry blízké?

Asi tak – kdyby ta hra ve mně nevzbudila něco, co mě zajímá, a zůstal bych chladný, tak bych ji nedělal. Vždycky do mě musí vstoupit a pak spolu vytváříme konečný tvar.

Vybavilo se vám při zkoušení něco konkrétního z politických zkušeností?

No samozřejmě! Když jsme chtěli uspět ve volbách, říkali jsme si – tito lidé když tam budou, tak nám získají další voliče. Takže o tom to je. Doba se nemění.

Co je to vlastně ten Deskový statek?

Zašifrované slovo, se kterým se velmi opatrně pracuje až do půlky hry. Takže přece nemůžu už teď prozradit, že vrah je zahradník. (smích)

„Všichni zkoušeli s obrovskou chutí,“ chválí herce režisér

Začátkem března byl režisér Igor Stránský s týmem, který připravuje komedii Deskový statek, teprve na začátku zkoušení. Byl ale překvapený, jak jim práce odsýpá.

„Říkal jsem si: Vždyť máme mít premiéru na konci dubna, ale klidně bychom ji mohli udělat o měsíc dřív! Všichni herci moc rádi zkoušeli a byla to parádní práce, šlo nám to od ruky,“ pochvaluje si dlouholetý ředitel Slováckého divadla.

Pak přišla nucená karanténa, která přece jen práci přibrzdila. „Ale pořád jsem si říkal: to bude dobrý, všechno se to vrátí zpátky. Samozřejmě po té pauze přece jenom nastalo jakési vyhasnutí. Nabuzení do stylu práce a nadhled, který herci měli, se trochu vytratil. Takže jsme to tam pracně dostávali zpátky. Ale byl jsem optimista a dnes už věřím, že to bude dobré,“ říká těsně před premiérou.

Nyní už si jen přeje, aby si diváci z inscenace odnesli pohodu a klid v duši. „Ona je to zkrátka pohodová hra, nejsou v ní žádné výrazné konflikty. Snad jen taková mírná ironie, která je věčná vzhledem k tématům, které se v ní řeší,“ říká a jedním dechem dodává, že novince nechybí ani laskavý humor. „Bez humoru to nejde. Humor je nejlepší koření,“ uzavírá Igor Stránský.